Pomocí porovnávání vzorků s dalšími daty jsme došli k závěru, že genetické stopy ukazují na původ prvních Slovanů v oblasti mezi jižním Běloruskem a střední Ukrajinou. Od šestého století našeho letopočtu nastala rozsáhlá migrace této východoevropské populace napříč střední a východní Evropou, což změnilo genetické složení regionů jako východní Německo a Polsko, průběh změn ale vypadal v různých regionech odlišně, uvedla jedna z hlavních autorek dvou publikovaných studií Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie Masarykovy univerzity a Institutu Maxe Plancka v Lipsku.

Slované přicházeli na území střední, západní i jižní Evropy po pádu římské říše. Archeologové upozorňují, že Slované nové území nedobývali. Namísto armád a elitních struktur budovali migranti nové společnosti založené na rozšířených rodinách. Jejich jednoduchý životní styl i sociální pružnost jim umožnily prosperovat i v dobách nestability. Nová genetická data ukazují sice stejný původ Slovanů, ale různou míru mísení s místními skupinami obyvatel. Na severu Evropy se původní obyvatelstvo vytrácí, na jihu se spíše mísí, doplnil vedoucí Ústavu archeologie FF MU Jiří Macháček.

Problém při zkoumání DNA Slovanů z tohoto období je ten, že první slovanské komunity po sobě nezanechaly mnoho hmotných archeologických památek či ostatků. Až do přijetí křesťanství své mrtvé spalovali, stavěli pouze jednoduchá obydlí a vyráběli velmi jednoduchou keramiku. Přesto se nám podařilo shromáždit přes 550 vzorků DNA z kostí a zubů pro detailní genetickou analýzu, uvedla Hofmanová.

Pro analýzu DNA vědci z každého vzorku potřebovali pouze drobný vzorek DNA, asi 50 miligramů kostního prášku. Spolupracovali s vědci i pracovníky místních muzeí, která měla ostatky prvních Slovanů v depozitářích.