Mobiliární fond zámku čítá 23.000 inventárních jednotek. Prokazatelně kmenových je z tohoto počtu zhruba čtvrtina. Zbytek tvoří různé svozy, převody, akvizice, řekla ČTK regionální mluvčí Národního památkového ústavu Lucie Bidlasová.

Do kmenového mobiliáře zámku patří nábytek, vyznamenání, obrazy, fotografie, grafiky, sochy či textilie. Velká část předmětů je návštěvníkům představována na prohlídkových okruzích, uvedla Bidlasová. Do původního mobiliáře, který mohou vidět návštěvníci zámku, patří i originální zlacené hodiny z konce 18. století, které ukazují kromě času také datum, dny v týdnu a měsíce v roce. Mezi další významné patří třeba samurajská zbroj, jejíž součástí je i originální japonský meč katana, nebo zámecké varhany z konce 17. století.

Vydání mobiliáře je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá už tři dekády. Ve sporu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Zpět získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.

Walderode přišel o své panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale zpět nedostal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.

Šance šlechtického rodu na vrácení majetku za několik miliard korun vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství. Předchozí soudní verdikty tento akt označovaly za nicotný, tedy takový, který nemá žádné právní účinky. Bez toho tak Karel Des Fours Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.