Soud tak vyslal jasný vzkaz, že nejen 'kytičky a ptáčci', ale i neživá příroda a geomorfologické jevy si zaslouží svou ochranu. Zásadním předmětem ochrany je zde totiž jen a pouze ledovcová moréna, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Spor začal v roce 2021, kdy majitel a budoucí stavebník pozemku v Peci pod Sněžkou požádal o vydání rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu, přístřešku pro auta a příjezdové cesty na pozemku v zastavěném území města, v ochranném pásmu KRNAP. Správa parku vydala k záměru zamítavé závazné stanovisko, protože podloží pozemku tvoří moréna dávného ledovce. Ta je podle správy parku předmětem ochrany a nespornou přírodní hodnotou ochranářského i vědeckého významu.

Stavebník si nechal zpracovat znalecký posudek, který závěry stanoviska Správy KRNAP zpochybňoval, relativizoval přírodní hodnotu morény a polemizoval s jejím výskytem na pozemku. Poté, co Správa KRNAP předložila vědecky podložené argumenty a poukázala na tendenčnost znaleckého posudku, stavebník závazné stanovisko napadl správní žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové.

Ten dal za pravdu Správě KRNAP a konstatoval, že skutkový stav byl zjištěn dostatečně a správně, uvedl Drahný. Stavebník pak podle něj neuspěl ani s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu podle správců parku potvrdil, že ochrana přírody se nevztahuje pouze na to, co je vidět na první pohled, tedy na stromy, květiny a živočichy, ale i na samotné geologické dědictví, které tvoří základ krkonošské krajiny.

Je to přelomová kauza pro ochranu neživé přírody obecně. Zároveň tento spor ukázal zásadní význam výsledků monitoringu a výzkumu pro ochranářskou praxi, protože naši argumentaci, postavenou právě na výsledcích mapování a na citaci odborného článku, soud uznal jako nezpochybnitelnou, sdělil Böhnisch.

Ochranu parku zabezpečuje Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí, která spadá pod dohled ministerstva životního prostředí. Věnuje se řadě odborných, vědeckých a mezinárodních aktivit. I s ochranným pásmem se rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. O značném geologickém stáří Krkonoš svědčí ledovcové kary, jezera či právě morény.

Na území KRNAP roste kolem 1300 druhů rostlin a žije přes 400 druhů obratlovců. Krkonošské klima je navzdory nevelké nadmořské výšce považováno za arktické a velehorské.