Navrhovaný rozpočtový schodek na příští rok se má proti upravenému letošnímu rozpočtu snížit o 41 miliard korun. Příjmy státu se v porovnání s letoškem mají zvýšit o 146 miliard korun a výdaje mají vzrůst proti upravenému rozpočtu o 105 miliard korun. Navrhované příjmy představují 2,086 bilionu korun a výdaje 2,327 bilionu korun.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných rozpočtů, posílení investic nebo odstranění následků zářijových povodní. Chce také udržet sociální smír. Zatímco premiér Petr Fiala (ODS) označil rozpočet v úvodním kole za víc než rozumný kompromis, opozice naopak rozpočet kritizuje a označuje ho mimo jiné za nereálný. Vychází přitom hlavně z výhrad, které začátkem října vznesla Národní rozpočtová rada. Týkají se výnosů z prodeje emisních povolenek, příjmů z odvodů organizací vlastněných státem a objemu peněz na podporu obnovitelných zdrojů energie.
Očekává se, že Sněmovna vzhledem ke koaliční většině rozpočet schválí s některými změnami, jak je prosazuje koaliční tábor. Přesuny peněz navrhované opozicí dolní komora patrně odmítne. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá. Zákon o státním rozpočtu dostane k podpisu prezident Petr Pavel, jehož poradci sdílejí pochyby rozpočtové rady.
