Schillerová řekla, že vydávání 3,5 procenta nebo pěti procent HDP na obranu slibovat nebude. V tuto chvíli je to nereálné, prohlásila ministryně, podle níž se předpokládá přiměřený růst rozpočtové kapitoly ministerstva obrany. Celá řada členských zemí NATO nedodržuje ani dvě procenta, poznamenala.
Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Předseda Sněmovny a koaliční SPD Tomio Okamura poukazoval na to, že závazek přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Například Španělsko se k němu ale nepřipojilo, dodal. Závazek pěti procent podle něho představuje 400 miliard korun, tedy asi pětinu celého státního rozpočtu. To je absolutně nereálné, řekl Okamura, podle kterého pro budování moderní armády postačí dávat dvě procenta HDP.
Dvě procenta jsou v tuto chvíli uměním možného, uvedl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Obranné výdaje by se podle něho mohly rozumným způsobem zvyšovat, ale tak, aby se nezdevastovalo Česko. Šťastný zdůraznil, že se nesmí zhroutit zdravotnictví a sociální systém.
Vláda neplní svoje spojenecké závazky, řekl předseda opoziční ODS Martin Kupka. Rozumné zvyšování výdajů na obranu je v současné geopolitické situaci podle něho nezbytné a před závazkem dávat celkem pět procent v roce 2035 nelze podle Kupky zavírat oči. Podle pirátského poslance Ivana Bartoše kabinet zvolil špatné priority, kdy klade důraz podle něho na lidi v důchodovém věku a na miliardáře. Pokud by měl rozpočet nějaké rezervy, měly by jít podle něho na obranu.
Letos má ministerstvo obrany ve schváleném rozpočtu asi 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje, včetně peněz z jiných kapitol, by měly být přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna. Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan soudí, že rozpočet jasně říká, že závazek dvou procent HDP Česko nesplní a mezeru nebude schopné kompenzovat ani v dalších letech.
Schillerová podotkla, že plnění je věcí metodiky, hodnocení od NATO dostane Česko až zpětně. Česká republika se podle ní drží svých úkolů v NATO i toho, že je pro Severoatlantickou alianci tranzitní zemí.
Téma financování obrany dnes politici otevřeli i v diskusním pořadu České televize s názvem Debata ČT. Počítáme s tím, že do budoucna ten počet peněz, který půjde na obranu, se bude muset zvyšovat, uvedl na dotaz k navyšování výdajů v následujících letech místopředseda Sněmovny Jiří Barták (Motoristé). Utrácení ale podle něj musí být smysluplné.
Musíme zvážit na ekonomických vahách, kolik těch peněz do té armády dáme, řekl místopředseda SPD Radim Fiala, podle něhož je armáda i obrana pro SPD prioritou. V ČR ale zároveň musí zůstat socioekonomická stabilita, dodal. Kritizoval předchozí vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj dvou procent HDP dosahovala díky zálohovým platbám. Podobně se vyjádřil i místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO), podle něhož vláda zálohové platby využívala, aby uměle splnila procenta. Zástupci opozice, mezi kterými byl i místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS), se proti těmto výrokům ohradili. Koaliční strany podle nich návrhem rozpočtu ukazují, že obrana pro vládu prioritou není.
Za nedostatečné výdaje na obranu zkritizovali Česko američtí velvyslanci při NATO Matthew Whitaker i v České republice Nicholas Merrick. O rozpočtu včetně obranných výdajů chce se Schillerovou a s premiérem Andrejem Babišem (ANO) jednat prezident Petr Pavel, sejde se s nimi v pondělí a v úterý.
