Badatelé budou zkoumat Fremrovo působení v komunistické justici mezi lety 1982 až 1989. Justiční systém byl mezi lety 1948-89, stejně jako Státní bezpečnost, nedílnou součástí komunistického totalitního režimu a jako takový se v bezpočtu případů přímo podílel na perzekuci jednotlivců, kteří se režimu tak či onak znelíbili. Je nutné mít na vědomí, že za komunismu neexistovala nezávislost soudní, výkonné a zákonodárné moci. Vše sloužilo potřebám moci, vládě jedné strany, komentoval zřízení badatelského týmu ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Vyšetřování tzv. případu Olšanských hřbitovů, ve kterém Fremr odsoudil tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům, manipulovala podle nedávného článku serveru Hlídací pes StB. Fremr odmítá, že by o tom věděl. Ke kauze Olšanské hřbitovy se v Archivu bezpečnostních složek nachází sedm kartonů archivních materiálů, které doposud nikdo systematicky nestudoval, sdělil k tomu ÚSTR.

Materiály k soudním procesům s emigranty se nacházejí v Archivu hlavního města Prahy a ÚSTR již požádal o povolení k jejich prostudování. Senátor Marek Hilšer z klubu Starostů v neděli na sociální síti uvedl, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes sto lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek, rodiny byly postiženy perzekucí. V dopise pak Hilšer se senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou (za ODS) napsali prezidentu Pavlovi, že přítomnost Fremra na Ústavním soudu je nevhodná. Pavel chce nyní jednat s nespokojenými senátory i předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), konzultovat bude i s historiky.

Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku. Kromě odnětí svobody přicházeli emigranti o majetek a občanství, zatímco jejich příbuzní, kteří zůstali doma, se stali předmětem šikany. Těmito tresty přitom komunistická justice porušovala nejpozději od roku 1975 (či 1976) mezinárodní dohody, které se zástupci režimu zavázali dodržovat. V roce 1990 proto byly tresty pro emigranty zákonem 119/1990 Sb. označeny za politické a oběti těchto procesů byly plošně rehabilitovány, uvedl ústav.

Výsledky bádání v obou kauzách chce ÚSTR zveřejnit v historické revue Paměť a dějiny, kterou čtvrtletně vydává.