Tato skepse může být jedním z faktorů, které zvyšují zranitelnost společnosti vůči dezinformacím a vlivovým operacím. Zároveň se nabízí otázka, zda právě tyto jevy nepřispívají k jejímu dalšímu prohlubování, míní analytici CEDMO.

Výsledky průzkumu těsně před sněmovními volbami podle nich ukazují, že důvěra veřejnosti v politiky je výrazně oslabena. Devět z deseti Čechů nevěří, že politici plní své sliby, více než 80 procent je přesvědčeno, že sledují především vlastní zájmy a 72 procent je považuje za velmi zkorumpované. Taková míra skepse je varovným signálem pro demokratické instituce i politiky samé, uvedl datový analytik a sociolog z CEDMO Ivan Ruta Cukera.

Nejnižší míru souhlasu zaznamenal výrok Politici ve většině případů dělají to, co je správné - souhlasilo s ním jen 17 procent dotázaných, zatímco 73 procent vyjádřilo nesouhlas. Podobně skeptický postoj se projevil i u výroku Obecně řečeno, tato země je řízena ve prospěch všech, s nímž souhlasila pětina respondentů, zatímco 70 procent nesouhlasilo.

Nedůvěra v politický systém, politické strany či konkrétní politiky podle zástupců CEDMO často souvisí s úrovní ekonomické prosperity obyvatelstva, což se následně propisuje do volebního rozhodování. Lidé s akutními finančními problémy mají tendenci podpořit ve volbách spíše opoziční strany.

Podle údajů CEDMO má necelá pětina českých domácností problém zvládat svou finanční situaci, další zhruba třetina uvádí, že sice s penězi vyjde, ale žije s velmi nízkými příjmy. Tito lidé tak často volí spíš podle své peněženky než podle vlastního světonázoru. I kvůli tomu jsou zranitelnější vůči manipulativním tvrzením a dezinformacím, dodal Ruta Cuker. Vysoká míra skepse vůči politickým aktérům a institucím se podle něj odráží i v ochotě části veřejnosti přikládat váhu nepravdivým či zavádějícím tvrzením.

Mezinárodní konsorcium CEDMO při Univerzitě Karlově se zaměřuje na dopad dezinformací na společnost. I s pomocí umělé inteligence její členové vyvíjejí metody a digitální nástroje pro účinnější a rychlejší vyvracení falešných či zavádějících tvrzení. CEDMO dlouhodobě testuje, jaký dosah mají a jak veřejnost vnímá nepravdivé zprávy v informačním prostoru.

Průzkumy pro CEDMO v Česku dělá agentura Median mezi 2700 až 3000 respondenty staršími 16 let.