Programové prohlášení je dosud pouze návrhem, vláda už při jeho zveřejnění avizovala, že ho bude finálně schvalovat až po svém jmenování. Stát by se tak mělo na celkově třetím řádném zasedání, prvním v příštím roce. Kabinet už některé části programového prohlášení naplnil. Na svém prvním plnohodnotném jednání odmítl unijní migrační pakt a vymezil se proti systému emisních povolenek ETS 2.

Pavel požádal v listopadu Babiše o doplnění programového prohlášení o postoj kabinetu k ruské válce proti Ukrajině, ale třeba také o zahrnutí závazku plnit spojenecké povinnosti v Severoatlantické alianci (NATO) či navyšování obranných výdajů. Koalice se poté shodla, že programové prohlášení v souladu s těmito požadavky upravovat nebude. Podle Hradu šlo pouze o doporučení, Pavel nepředpokládal, že se s ním koalice plně ztotožní.

Programové prohlášení obsahuje mimo jiné závazek nezvyšovat daně, znovu zavést elektronickou evidenci tržeb či nepodnikat kroky k přijetí eura. Dokument počítá i se zastropováním věku odchodu do důchodu na 65 letech či zrušením poplatků za veřejnoprávní média. Nová regulace by měla dopadnout na neziskové organizace.

V úvodní preambuli označuje vznikající kabinet za své strategické priority levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. Babiš po jmenování vlády řekl, že kabinet nepotřebuje tradičních 100 dní hájení, protože se na vládnutí připravoval čtyři roky v opozici a byl konkrétní v tom, co bude dělat.