Součástí výstavy jsou například betlémy od Josefa Lady, Mikoláše Aleše, Marie Fischerové-Kvěchové, Vojtěcha Kubašty nebo Jiřího Trnky. Dominantou je ale podle organizátorů betlém v životní velikosti od Pavla Peciny a unikátním kouskem pak betlém, který vytvořil hudebník Jiří Šlitr ve svém posledním ročníku na gymnáziu a znázornil v něm své spolužáky.

Příkladem toho, že autoři měli velký smysl pro humor a nadsázku, je například betlém Cyrila Boudy, který dal Panně Marii tvář Marty Kubišové a svatého Josefa zobrazil jako Alexandra Dubčeka, uvedl generální ředitel Národního zemědělského muzea v Praze Zdeněk Novák. Muzeum dnes návštěvníky zve také na střechu muzea, kde si budou moct dát svařené víno nebo čaj.

Právě papír je nejčastější materiál, z něhož se betlémy v Česku vyrábí, řekl ČTK Vladimír Glaser, ředitel Muzea českých Vánoc, které na výstavě s Národním zemědělským muzeem spolupracovalo. Papír je opravdu fenomén a na světě česká obliba betlémů nemá obdoby a těch papírových obzvlášť, dodal. Jen v českých betlémech se podle Glasera vyskytují takzvaní darovníci. To znamená obyčejní prostí lidé, kteří se dozvěděli, že se narodil Ježíšek a že je chudý a nic nemá, a tak sebrali, co měli, a Ježíškovi to odnesli, dodal Glaser.

První betlém v českých zemích podle Glasera postavili jezuité ve druhé polovině 16. století v pražském Klementinu. Přelom nastal v roce 1780, kdy na popud kněží z východních Čech císař Josef II. zakázal stavění jesliček v českých kostelích. Ale lidem se tenhle zvyk hrozně líbil, chodili se na ty jesličky dívat, a tak si začali stavět, vyřezávat a kreslit jesličky doma a dávali si tam, co se jim líbilo, řekl Glaser.

Akce Noc betlémů se letos v Česku koná podruhé, a sice od soboty 27. prosince do úterý 30. prosince. Seznam míst, které se do akce zapojí, je dostupný na webu. V Praze je to kromě Národního zemědělského muzea také Břevnovský klášter, který nabízí výstavu nejen tradičních vyřezávaných betlémů, ale i betlémů z hedvábí, keramiky či ze slámy.