Zkrácení povinné doby pojištění pro nárok na důchod prosazovala KDU-ČSL už před sedmi lety, tehdy na deset let. Ke zkrácení doby se zavázala v původním i aktualizovaném programu předchozí vláda Petra Fialy (ODS) s účastí lidovců. Vzhledem k tomu, že na zkrácení doby pojištění potřebné pro nárok na takzvaný řádný starobní důchod nebyla koaliční shoda, bylo přijato kompromisní řešení spočívající alespoň ve snížení věku potřebného pro vznik nároku na takzvaný odložený starobní důchod, napsali předkladatelé v důvodové zprávě.

Zkrácení doby na 25 let je možné podle nich pokládat za dostatečně výrazné ve smyslu doporučení OECD. Jde o návrat k úpravě platné před rokem 2010, podotkli autoři. Připouštějí, že lidé s kratší dobou pojištění budou mít nižší procentní výměru důchodu, poukazují ale na to, že půjde nejméně o deset procent celostátní průměrné mzdy.

Zkrácení doby pojištění pro nárok na starobní důchod by podle předkladatelů zvýšilo v prvních letech výdaje na penze o zhruba 200 milionů korun ročně. Náklady by podle nich postupně narůstaly až na dvě miliardy korun za rok.

Zachování valorizace takzvaného výchovného, které nyní činí 500 korun za každé vychované dítě, i po lednu příštího roku lidovci zdůvodňují záporným postojem k jejímu zrušení. Není obhajitelné, proč by původní reálná hodnota této formy ocenění takzvaných nefinančních zásluh měla v průběhu času klesat, uvedli. Dodatečné roční výdaje na výchovné by podle předkladatelů prvních 15 let postupně rostly na 2,3 miliardy korun, následně by klesaly a po 25 letech by se ustálily na 1,3 miliardy korun za rok.