Polarizace společnosti posiluje podle politoložky Petry Guasti dva procesy zároveň. Na jedné straně podle ní narůstá nesouhlas s tím, že demokracie je nejlepší formou vládnutí, a názor, že jiné alternativy by mohly být lepší. Na druhé straně se ve chvíli, kdy si lidé uvědomí, že demokracie může být ohrožena, mobilizuje i podpora zastupitelské demokracie.

Mezi roky 2010 až 2023 společenská polarizace výrazně vzrostla v Maďarsku, Polsku a na Slovensku, přičemž v České republice nárůst nebyl tak výrazný. Maďarsko neustále vykazuje nejvyšší úroveň polarizace, zatímco Slovensko zažilo nejvýznamnější zrychlení v posledních letech. Společenská polarizace pozitivně ovlivňuje mobilizaci pro demokracii i autokracii, přičemž silnější a statisticky významnější efekt má na mobilizaci pro demokracii, uvedla Guasti.

Konference v Senátu se věnovala také tématu krajní pravice. Podle politologa Jana Charváta se krajní pravice po roce 2001 proměnila. V posledních 20 letech se pak zvyšuje vliv krajně pravicových stran, které se v některých případech z mimoparlamentních uskupeních stávají vládními stranami. Podle Charváta strany nalézají nová témata a hesla, zaměřují se například na antiislamismus.

Vzhledem k tomu, že byla tato proměna úspěšná, krajní pravice na ni navázala celkovým rebrandingem, při kterém se pokusila vytvořit svůj nový obraz, ve kterém nebude místo pro žádné z obvyklých výtek, které byly vůči krajní pravici vznášené. Tedy že je antisemitská, rasistická, autoritářská, nacionalistická a navazuje na historické vzory fašismu a nacismu, poznamenal Charvát.