Vyměřovací základ, ze kterého odvádějí například podnikatelé minimální pojistné, se od 1. ledna každého roku zvyšuje o součet růstu cen, tedy inflace, a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Konkrétní částku takto zvýšeného vyměřovacího základu má vláda do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, na něhož se vyměřovací základ určuje, (...) stanovit nařízením, píše se v důvodové zprávě k materiálu.

Současný vyměřovací základ je 15.440 korun a měsíčná platba státu za každého jeho pojištěnce 2085 korun. Podle návrhu by se příští rok měla zvýšit na 15.749 korun a měsíční platba na 2127 korun. Do výpočtu se promítá dvouprocentní růst inflace mezi červnem 2023 a 2024. Reálné mzdy nerostly nebo mohly i klesat, proto se ve výpočtu neprojeví a letošní vyměřovací základ se násobí koeficientem 1,02.

Při predikci průměrného počtu takzvaných státních pojištěnců 6,057.044 osob by tento celkový výdaj státního rozpočtu měl v roce 2025 činit 154,6 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí v materiálu.

Celkově tvoří podíl státu na příjmech veřejných zdravotních pojišťoven necelou třetinu. Příjmy veřejného zdravotního pojištění rostou spolu s ekonomikou, letos jsou plánované na 502,6 miliardy korun. Pojistné zaměstnanců se odvíjí od výše jejich platů. Přímo na zdravotní služby má letos jít 498,3 miliardy korun, z nich asi 281 miliard do lůžkové a 135 miliard do ambulantní péče.

Pokud se nezpomalí růst výdajů na zdravotní péči, bude v roce 2026 potřebovat veřejné zdravotní pojištění podle jarních výstupů ministerstev financí a zdravotnictví víc než 600 miliard korun. Pojišťovny v takovém případě vyčerpají zůstatky z předchozích let a hrozí pozdní placení. Letos jsou plánované náklady 510 miliard, zhruba o 7,6 miliardy Kč vyšší než příjmy. Podle modelu, který počítá s vyrovnaným hospodařením, by měly příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven v roce 2025 být 520,9 miliardy a v roce 2026 asi 540,7 miliardy korun.

Zdroj: návrh rozpočtu MF na rok 2025

*do konce května