Pavel uvedl, že svou účastí chce přispět k zajištění kontinuity v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které se významně prolínají s působností prezidenta. S ohledem na témata, která mají být na tomto summitu projednávána, především výdaje na obranu a plán naplňování závazků přijatých vloni na summitu v Haagu, uvítám, pokud se jej zúčastníte spolu se mnou, abyste mohl detailně vysvětlit pozici české vlády, napsal Babišovi.

Podle Macinky by měli reprezentovat Česko na formálních summitech v zahraničí pouze veřejní činitelé, kteří mají v zemi reálný politický vliv. Umanutost Petra Pavla v této věci už začíná působit docela nedůstojně, dodal. Macinka v posledních dnech odmítl účast hlavy státu na summitu opakovaně. V úterý mimo jiné uvedl, že zahraniční politiku určuje vláda a ČR není prezidentská republika. Před týdnem zmínil, že účast Pavla jako představitele opozice nedoporučí. Motoristé označují prezidenta za součást či lídra opozice od doby, kdy vygradoval spor o jmenování poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem.

Zástupci prezidentské kanceláře v posledním týdnu uváděli, že Pavel se chce summitu zúčastnit a usiluje o to, aby se k tématu tento týden sešel s Babišem. Prezident v úvodu dopisu napsal, že se na Babiše obrací touto cestou vzhledem k nemožnosti sejít se osobně a v návaznosti na vzájemný telefonát. Babiš v sobotu na síti X napsal, že si v době velikonočních svátků odjel odpočinout do tepla. V plánu nemá ani setkání s italským prezidentem Sergiem Mattarellou, který do Česka dorazí ve čtvrtek.

V debatě serveru Seznam Zprávy Pavel řekl, že Babišovi telefonicky popsal situaci. On usoudil, že je na místě, abychom se co nejdřív setkali, dodal. Původně bylo v plánu jednání na přelomu dubna a května, nakonec by se mohlo uskutečnit v přespříštím týdnu, až se Babiš vrátí z dovolené a Pavel ze zahraniční cesty. Prezident předpokládá, že Babiš si je vědom znění ústavy a že nakonec i Macinka uzná, že není v roli, aby o něčem rozhodoval. Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje, řekl.

Premiér v březnu uvedl, že svou a Macinkovu účast na summitu NATO považuje za logickou. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou kritizovali i američtí diplomaté. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) České televizi řekl, že by se měl summitu zúčastnit spolu s premiérem a ministrem zahraničí.

NATO v současnosti vyžaduje, aby členské země na obranu dávaly nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Výdaje ministerstva obrany v letošním rozpočtu odpovídají 1,73 procenta HDP, k dosažení dvouprocentní hranice přispívají mimo jiné výdaje na dopravní stavby. Národní rozpočtová rada vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO tyto výdaje uzná jako obranné.

Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech, které se od jeho nástupu do funkce konaly, tedy v roce 2023 ve Vilniusu, ve Washingtonu v roce 2024 i loni v Haagu. Podle Babiše se ale Pavel účastnil aliančních summitů za standardních situací, když nebylo co obhajovat a vysvětlovat.

O složení delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) musí podle politologa Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity rozhodnout premiér Andrej Babiš (ANO). Bude si muset vybrat mezi Motoristy jako koaličním partnerem a dobrým vztahem s Pražským hradem, řekl Mrklas ČTK. Ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ČTK napsal, že prezident by neměl určovat obsah zahraniční politiky, ale na druhou stranu ústava skutečně prezidenta v této oblasti posiluje.

Pavel dnes v dopisu adresovaném Babišovi napsal, že hodlá na summitu NATO v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace. Dodal, že uvítá Babišovu účast. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Macinka dnes ČTK v reakci na dopis sdělil, že reprezentovat ČR na formálních summitech v zahraničí by měli pouze veřejní činitelé, kteří mají v zemi reálný politický vliv.

Pavel podle Mrklase odkazuje na dosavadní zvyklosti, kdy na summity NATO většinou jezdili prezidenti. Prezident vychází z toho, že tenhle úzus se dál drží, ale vládní koalice, nebo aspoň její část, na to přistoupit nechce, tak se bude muset hledat nějaké jiné řešení, dodal. Dopis pokládá za částečné vyhrocení sporu ze strany prezidenta.

Teď je opravdu na tahu premiér, který musí říct, jak si to představuje on. Doteď se mu dařilo se z toho celkem vykrucovat a myslím si, že teď bude muset říct, kde stojí, uvedl Mrklas. Je to podle něj správné v situaci, kdy Babiš uvádí, že zahraniční politiku řídí. Pak by taky měl být schopen přijmout odpovědnost za to, že řekne, jaká bude pozice ostatních aktérů, dodal.

Babiš si podle něj bude muset vybrat, čemu dá přednost. Buďto svým dobrým vztahům s prezidentem, nebo se rozhodne pro koaličního partnera. Pak to bude znamenat narůstání konfliktu s Hradem. Už ne na linii mezi ministerstvem zahraničních věcí a Hradem, ale v tomto případě mezi Strakovou akademií a Hradem, dodal.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zmínil, že ke zveřejnění dopisu Pavel přistoupil i ve chvíli, kdy Babišovi vysvětloval rozhodnutí nejmenovat ministrem životního prostředí Filipa Turka (za Motoristy). Zdá se, že Hrad používá tuto taktiku ve chvílích, kdy dojde k názoru, že je potřeba obhájit svůj vlastní výklad ústavy nejen v politickém vyjednávání, ale i před veřejností, sdělil ČTK.

Kompromisním řešením by nyní mohlo být podle Michala například to, že by se Pavel de facto summitu zúčastnil, ale nebyl by součástí hlavních vyjednávání. Mohl by tak mít například některé separátní schůzky na okraj summitu, zároveň by se ale nepouštěl do vyjednávání o zahraničněpolitických prioritách se státníky z ostatních zemí, uvedl. Babiš nemá zájem na konfliktu s prezidentem a existuje určitá šance, že na jednání o formě Pavlovy účasti přistoupí, míní.

Pokud Babiš prezidentovi nevyhoví, považuje Michal za zcela akceptovatelnou možnost, aby Pavel podal na premiéra kompetenční žalobu. Ústavní soud by pak vyjasnil, kdo navenek může stát zastupovat. Z mého pohledu je zcela zjevné, že prezident má právo se takových summitů účastnit a že mu v tom nesmí být bráněno, neboť je vrchním velitelem ozbrojených sil a reprezentuje stát v zahraničí, dodal.

Preuss uvedl, že prezident by rozhodně neměl určovat obsah zahraniční politiky státu. Na druhou stranu je hlavou státu a naše ústava skutečně prezidenta v této oblasti posiluje. Přesto, respektive právě proto, by se měly obě strany dohodnout na kompromisní variantě, sdělil ČTK. V České televizi Preuss uvedl, že o samotné účasti na summitu by si měl prezident rozhodnout jako hlava státu primárně sám. Ale obsah, politiku, náplň by měla formovat vláda, dodal.

Macinkovo vyjadřování vůči Pavlovi je podle Michala dávno za hranou. Sleduje jediný cíl - udělat z Petra Pavla lídra opozice. Myslím, že v této komunikaci již předseda Motoristů hodně napíná strunu a tento rámec sám shazuje tím, že jej dětinsky používá prakticky v každé větě. Proto v tomto sporu v současnosti rozhodně není vítězem, míní politolog.