Za neoprávněnou činnost pro cizí moc má v základní sazbě hrozit až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky.

Formulace je podle kritiků příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.

České občanství budou moci podle novely získat žadatelé z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle kritiků je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takový doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.

Možnost zvláštních zápisů v období od 1. června do 15. července označovali jeho kritici za diskriminační a pro školy administrativně náročnou. Proti úpravě se postavilo rovněž ministerstvo vnitra, podle něhož by to mohlo vést k vytváření segregovaných tříd.

V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.

Novela má zpřísnit podmínky trvání dočasné ochrany, azylového řízení a vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by nově mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.