Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a třikrát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku – domácnosti pod 60 procenty národního mediánu – mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středně příjmových domácností, uvedla agentura.
Podle ní jednotná unijní hranice relativní chudoby ukazuje skutečné rozdíly mezi západními a novými členskými státy a při srovnávání životní úrovně je potřeba přihlížet k rozdílu v cenách s využitím přepočtu na standard kupní síly. Je tak zřejmé, kolik si toho lidé za stejnou jednotku v různých zemích pořídí, objasnili experti.
Podle běžného ukazatele je pod hranicí příjmové chudoby zhruba desetina Čechů a Češek. Unijní průměr dosahuje 16 procent. Při zohlednění jednotné unijní příjmové hranice a kupní síly je chudých skoro 22 procent domácností v Česku. Průměr EU dosahuje 19 procent. Česko je na tom podle údajů PAQ lépe než Portugalsko a Řecko a než ostatní postkomunistické země kromě Slovinska.
Podle agentury je původní ukazatel příjmové chudoby jen podle částky v dané zemi matoucí a má i dopady. Může ovlivňovat českou sociální politiku a její opatření. Znevýhodňuje ale i postkomunistické státy při rozdělování peněz z unijních fondů, podotkli experti. Paradoxně (dotace z EU) mohou mířit do relativně chudších regionů bohatých zemí místo celkově výrazně chudších zemí, uvedli autoři studie.
Podle nich by hranice chudoby v Česku podle evropského mediánového příjmu domácnosti se zohledněním cen měla činit 19.500 korun čistého. Při běžném ukazateli se loni zvedla proti předloňsku o 1389 na 18.163 korun čistého, vyplývá z údajů ČSÚ.







