Stres už trvá dlouho. Začal už před přijímacími zkouškami, protože děti věděly, že jejich populační ročník je silný a bude velký zájem o školy a míst na školách není tolik. Stresující je samotná zkouška a k úlevě nedošlo ani po ní, protože dlouhé týdny trvá, než se definitivně ukáže, kam se děti dostaly. Takový stav dětské psychice velmi škodí, řekla předsedkyně organizace SOFA, dříve České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), Felcmanová, která rovněž působí na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Mnozí uchazeči o maturitní vzdělání totiž podle ní zatím stále neví, zda se dostanou na obor, kam chtěli. Jednotné přijímací zkoušky na středoškolské obory s maturitou, které centrálně zadává a vyhodnocuje Cermat, se přitom konaly v dubnu. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou uchazeči odvolávat a hlásit se na další kola. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.
Přijímací řízení ve stávající podobě je podle Felcmanové zátěží pro školáky i jejich rodiče. Mnohé rodiny totiž investovaly do přípravných kurzů na jednotné přijímací zkoušky, mnoho času stála příprava na zkoušky nebo administrativa spojená s hlášením se na druhá kola přijímaček a podávání zápisových lístků do škol. U některých však snaha nebude odměněna úspěchem a jejich děti se na maturitní obor nedostanou. Důvodem však letos jsou vedle nezvládnutí testů nebo nedostatečných předpokladů ke studiu oboru i velký počet zájemců a málo míst, dodala.
Na SŠ letos míří silný populační ročník. Počty míst pro studenty ve středních školách se všeobecným maturitním vzděláváním podle některých expertů na vzdělávání nerostou přiměřeně k počtu zájemců. Převis zájemců o maturitní vzdělání je letos zvláště v Praze a ve Středočeském kraji, řekl dříve mimo jiné ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Na školáky, kteří měli na ZŠ výborné výsledky a u přijímacích zkoušek si vedli dobře natolik, že v předchozích letech nebo v jiném městě by jim počty získaných bodů u zkoušek pro přijetí na vybraný obor stačily, může mít nepřijetí podle Felcmanové dopad na chuť do učení se. Tyto děti zjišťují, že ani devítileté úsilí o dobré výsledky nepřináší kýžený efekt. Tedy to, že se snažili, že měli dobré známky na vysvědčení jim nezaručí, že mohou studovat školu, kterou si vybrali a pro kterou by měli předpoklady. Důvěra v systém a chuť se vzdělávat je otřesena, uvedla.
Školáci, kteří se na vysněný obor nedostali, mohou z neúspěchu obviňovat sebe. Mnohé děti si mohou podle předsedkyně SOFA připadat, že selhaly, aniž by si uvědomily, že na vině byl nedostatek míst. Zásadní roli tak hraje to, jak dokážou rodiče svého potomka náročnou situací provést. Je potřeba nyní všechny děti podržet, pomoci se jim zorientovat v nabídce oborů, hledat, co je možnou alternativou oboru, kam chtěly, ale nedostaly se, radí expertka.
Podobně se vyslovila i Magdaléna Černá z organizace Centrum LOCIKA. Rodiče by dětem, které se nedostaly na svou vysněnou školu, měli podle doporučení mimo jiné vysvětlit, že tím jejich šance na úspěch v životě nekončí, a probrat s nimi další možnosti. Rovněž by měli ocenit snahu, kterou školák do zkoušek investoval. Deváťáci, kteří byli v přijímacím řízení neúspěšní, by měli být na sebe laskaví a zkoušku brát jako životní výzvu, nikoliv jako selhání.
Pokud je pro školáky situace velmi obtížná, mohou se obrátit na psychologické poradny. Témata jako jsou strach ze zkoušky, zklamání z neúspěchu a úzkostné nebo depresivní stavy řeší odborníci na specializovaných linkách s dětmi v poslední době častěji než v minulých letech.
Například na Linku bezpečí se kvůli psychickým problémům obrací děti a o radu volají i jejich rodiče. V současnosti podle vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřiny Liškové volají někteří školáci kvůli nejistotě, co dělat po neúspěšných přijímačkách. Mnozí jsou frustrovaní, že se učili a nebyli přijatí, jiné mrzí, že zklamali rodiče, uvedla Lišková.
