V řízení nevyšlo najevo nic, co by nasvědčovalo jakémukoliv pochybení v činnosti volební komise v příslušném okrsku. Ani navrhovatelka neuvádí žádné konkrétní skutečnosti, které by mohly poukazovat na vadné či dokonce úmyslně manipulativní jednání členů volební komise, stojí v usnesení volebního senátu. Komise ze stejného důvodu nezohlednila ani preferenční hlasy pro Lubomíra Wenzla a Vlastimila Smékala.

NSS si vyžádal volební dokumentaci z okrsku. Prošel všechny hlasovací lístky odevzdané pro hnutí ANO. U dvou, které kombinací preferenčních hlasů odpovídaly tvrzením voličky, byly připnuté také hlasovací lístky hnutí STAN. Volička i její syn je tedy nejspíš omylem vložili do obálky spolu s lístkem ANO. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že ANO kandidovalo s číslem 22 a hnutí STAN s číslem 23, jeho lístek se tedy ve volebních materiálech distribuovaných do domácností nacházel hned pod lístkem ANO.

Soud také uvedl, že i kdyby komise při sčítání preferenčních hlasů v Šanově chybovala, neovlivnilo by to výsledek voleb. Horáček by ke zvolení v Jihomoravském kraji potřeboval minimálně 10.780 přednostních hlasů, zatímco podle oficiálních výsledků jich získal 1682. Navrhovatelkou uvedené pochybení by tak, i v případě důvodnosti, bylo marginální a nezpůsobilé zvrátit výsledky volby kandidáta, konstatoval NSS, který může zasáhnout jen v případech, kdy zjištěná nezákonnost ovlivní výsledky voleb.

Lhůta pro zpochybnění voleb do Poslanecké sněmovny, které vyhrálo hnutí ANO před koalicí Spolu, skončila v pátek odpoledne. Soud ve lhůtě obdržel 39 stížností, většinu od voličů. Nyní se jimi průběžně zabývá, některé už zamítl či odmítl, tedy vyřídil bez věcného projednání. Ověří také například součet preferenčních hlasů pro kandidáty SPD v některých okrscích v Pardubickém kraji. Vyžádal si kvůli tomu volební dokumentaci.