Nejvyšší soud podle Tomíčkové shledal, že v důsledku jednostranného a zcela nedostatečného postupu odvolacího soudu se mimo jiné nesprávně aplikovala kritéria pro určení druhu a výměry trestu. Podle Nejvyššího soudu je uložený podmíněný trest odnětí svobody trestem nepřiměřeně mírným a nedostatečně reflektujícím postavení zvlášť zranitelné oběti a dopady spáchaného trestného činu na její život, uvedla Tomíčková.

Z rozsudku NS mimo jiné také plyne, že odvolací soud podle NS přecenil především obhajobu obviněného a současně objektivně neposuzoval osobu poškozené. Je patrné, že se odvolací soud jednostranně zabýval okolnostmi ve prospěch obviněného, nepřiměřeně favorizoval jeho osobní a rodinné poměry, aniž by zohlednil zásadní dopady spáchaného trestného činu do života poškozené, poukázal Nejvyšší soud.

Krajský soud v Brně se s obsahem rozsudku Nejvyššího soudu seznámil a jeho právní závěry bere na vědomí, byť se jedná o akademický výrok, který nemá na právní moc rozsudku krajského soudu z ledna letošního roku vliv. Soudci trestního úseku krajského soudu budou brát nadále v úvahu vyslovenou argumentaci při rozhodování v obdobných věcech, řekla Belkovová.

I přes to, že má výrok Nejvyššího soudu pouze akademickou povahu, považujeme ho za významný a podstatný pro dotváření právního prostředí s pozitivními dopady na budoucí rozhodovací činnost soudů, reagovalo na síti X ministerstvo spravedlnosti. Toto rozhodnutí je důležité mimo jiné v problematice posuzování dopadu trestného činu na život obětí, a to zejména pokud jde o sexuální trestnou činnost páchanou na dítěti, doplnil úřad.

Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění, za výrobu dětské pornografie a za zneužití dítěte k výrobě pornografie. Otčím si dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Rozhodl, že původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let. Rozsudek je pravomocný.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž už dříve uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Blažek k NS ale podal stížnost pro porušení zákona. V dané procesní situaci ale NS nemůže rozsudek zrušit, výrok má pouze akademickou povahu. Věc nicméně posuzuje i Ústavní soud. Stížnost dívka podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování.

Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené.

Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.