Havlíček dnes podotkl, že na posledním summitu zastupovali 22 ze 32 zemí předsedové vlád. Kabinet dříve oznámil, že na summitu NATO v Ankaře počítá s účastí Babiše a ministrů zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Jsme přesvědčeni, že vláda by tam měla skládat účty, ukazovat plány, obhajovat svoje vize, svoje čísla, řekl Havlíček. Pokud Babiš dospěje k tomu, že by kromě něj měli být u toho také ministři zahraničí a obrany, pokládá to Havlíček za pochopitelné.
Složení delegace je podle Havlíčka na rozhodnutí premiéra. My jsme jen vnímali to, že pan prezident před pár dny prohlásil, že je to v odpovědnosti vlády, takže jsme úplně přesně nepochopili ten jeho včerejší (středeční) dopis, uvedl vicepremiér. Aktuální bezpečnostní situace je podle Havlíčka s ohledem na konflikty na Ukrajině a Blízkém východě vážná a setkání v Turecku bude zcela zásadní. Je podle něj nepochybné, že se bude diskutovat i o obranných rozpočtech, přičemž odpovědnost v této věci náleží vládě.
Babiš se k dopisu dosud nevyjádřil, ve videu zveřejněném na síti X dnes odkázal na pondělí s tím, že by se místo cesty na summit mělo debatovat spíš o nízké porodnosti v Česku. V březnu premiér uvedl, že svou a Macinkovu účast na summitu NATO považuje za logickou. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou kritizovali i američtí diplomaté.
Ustanovení ústavy o tom, že prezident zastupuje stát navenek nelze vykládat izolovaně od celkové konstrukce parlamentního systému a ústavního postavení vlády, řekla ČTK Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Prezident by měl svou pravomoc vykonávat v koordinaci s vládou, ta mu k tomu má ale naopak poskytnout potřebnou součinnost, dodala.
Prezident Petr Pavel ve středu v dopisu adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) uvedl, že hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Kabinet počítá s účastí premiéra a ministrů. Pavel v dopisu napsal, že tak uplatňuje svou kompetenci zastupovat stát navenek podle článku 63 ústavy. Doplnil, že uvítá i účast premiéra.
Prezidentem zmiňovaný článek podle Zámečníkové nelze vykládat izolovaně od celkové konstrukce parlamentního systému a ústavního postavení vlády. Jde o jednu z tzv. kontrasignovaných pravomocí, a proto rozhodnutí prezidenta v této oblasti vyžadují spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Jinými slovy, prezident zde nemá vystupovat jako orgán, který by bez součinnosti vlády samostatně určoval zahraničněpolitický postup státu, uvedla.
Účast na summitu však sama o sobě neznamená tvorbu zahraniční politiky, podotkla. Má-li prezident zájem se jej zúčastnit, což je i s ohledem na jeho profesní minulost pochopitelné, neměla by mu vláda při výkonu této ústavní role bez relevantního důvodu bránit. Ústava zde předpokládá loajální spolupráci mezi ústavními orgány, nikoli jednostrannou blokaci z jedné či druhé strany, dodala. Prezident má svou pravomoc zastupovat stát navenek vykonávat v koordinaci s vládou, která mu k tomu naopak má poskytnout potřebnou součinnost, uvedla.
Pokud se dohodu nepodaří nalézt, půjde podle Zámečníkové především o politický a ústavněpraktický problém, pro který text ústavy neposkytuje zcela jednoznačné řešení. V krajním případě by bylo možné uvažovat i o kompetenčním sporu před Ústavním soudem, otázkou však je, jak přesně by byl takový návrh vymezen a co konkrétně by měl Ústavní soud posuzovat, uvedla.
Případné rozhodnutí Ústavního soudu by navíc v této situaci mělo spíše omezený praktický význam, protože není vůbec jisté, že by ho bylo možné vydat ještě před summitem, podotkla. I proto je z ústavního hlediska nejpřirozenějším řešením dohoda prezidenta a vlády, dodala Zámečníková.
