Podle ministerstva vnitra pobývalo v Česku v polovině února 399.500 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Z nich bylo 89.100 dětí a 18.100 osob nad 65 let. Žen v aktivním věku bylo 163.800 a mužů 128.500.
Výdaje na humanitární dávku činily loni 8,82 miliardy korun. Předloni dosáhly 7,93 miliardy korun a v roce 2023 pak 6,96 miliardy korun. Důvodem růstu sumy je změna podoby příspěvku, který začal po skončení humanitárního ubytování zahrnovat i částku na bydlení. Příjemců postupně ubývá. Loni v prosinci dávku získalo 44.200 uprchlických domácností, předloni 46.200 a o dva roky dřív 53.200. V prvním roce se vyplatilo 8,7 miliardy korun. Celkem to tedy za čtyři roky bylo asi 32,4 miliardy korun.
Vyplácení dávky se postupně zpřísňovalo. Dosáhnou na ni domácnosti s příjmem pod životním minimem a stanovenými náklady na bydlení bez úspor. Pokud dospělí nezačnou po pěti měsících po příchodu pracovat, spadnou na existenční minimum. Nemohoucím a handicapovaným se případně poskytne vyšší částka, ale až po posouzení jejich stavu.
Část vládních politiků vyplácení humanitární dávky kritizuje. Podle nich se podpora zneužívá. Bývalý šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) to odmítá. Česko má nastaven velmi přísný a velmi motivační systém humanitární dávky. Nepouštíme uprchlíky do našeho dávkového systému. Dávka zranitelným skupinám pokrývá jen nejzákladnější potřeby. Je na velmi nízkých částkách v poměru k tomu, co dostává průměrná česká domácnost, řekl tento týden novinářům Jurečka. Poukázal na to, že v Česku na rozdíl od jiných států většina dospělých uprchlíků pracuje.
Lidé s dočasnou ochranou mají volný přístup na trh práce. Podle údajů ministerstva toho v lednu využilo 297.700 z celkem 366.600 ukrajinských zaměstnanců, zbývající měli zaměstnanecké karty. Loni v lednu bez nutnosti mít povolení pracovalo 237.000 Ukrajinců a Ukrajinek, předloni 208.700 a v lednu 2023 pak 184.400. V lednu 2022 před ruským vpádem na Ukrajinu nepotřebovalo povolení 85.400 z celkem 198.500 ukrajinských zaměstnanců. Podle vládní hospodářské strategie pracuje v Česku 210.000 uprchlic a uprchlíků. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) začátkem týdne řekl, že se bez nich ČR neobejde, a to třeba ve stavebnictví, zdravotnictví či sociální péči.
Ministerstvo práce v minulém volebním období zveřejňovalo údaje o výdajích na uprchlíky i o jejich přínosu. Data vznikla modelováním a dopočítáním. Výdaje byly na humanitární dávky, zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. Příjmy pocházely z odvodů, DPH a spotřební daně i daně z příjmů. Příjmy od uprchlíků začaly převyšovat výdaje od třetího čtvrtletí 2023. Loni za první tři kvartály poskytnutá podpora činila 11,5 miliardy korun a vybraná suma 23,2 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil v polovině ledna výsledky za totální hausnumera. Uvedl, že vláda bude dál statistiky o uprchlících a výdajích zveřejňovat, modely o jejich přínosu ale už připravovat nebude.







