Podle ČSÚ průměrná hrubá mzda v ČR loni dosáhla 49.215 korun, polovina lidí v posledním čtvrtletí vydělávala méně než 45.523 korun. Minimální mzda činila 20.800 korun. Minimální důstojná mzda představuje odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu - dítě či dospělého. Experti ve výpočtu minimální důstojné mzdy za práci zohlednili náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví a hygienu, mobil, internet, volný čas i menší úspory.

Pod hranicí minimální důstojné mzdy stále zůstává významná část lidí, loni to bylo přibližně 2,5 milionu pracujících - 63 procent. Nižší mzdu než důstojné minimum přitom berou téměř tři čtvrtiny žen, uvedla platforma. Podle ní se sice kupní síla zvedá, ale kvůli inflaci a stagnaci výdělků z minulých let se lidé dostanou na předcovidový životní standard nejspíš až letos.

Minimální důstojná mzda meziročně vzrostla o 2471 korun a v Praze a Brně o 2959 korun. Ve dvou největších městech výdaje na přiměřený byt s energiemi a službami odborníci spočítali na 21.392 a na potraviny na 8530 korun, jinde na 15.342 a 8286 korun. Na bydlení tak bylo meziročně potřeba v Praze a Brně o 1300 korun měsíčně víc a jinde o tisícikorunu, na jídlo o 90 korun víc.

Na oblečení a obuv připadlo loni měsíčně 1247 korun, na dopravu 2208 korun, na zdraví a hygienu 1730 korun, na telekomunikace 1378 korun, na volný čas 4030 korun a na úspory 5082 korun. Proti předloňsku klesly výdaje na oděvy o 250 korun. U ostatních položek vzrostly o 50 až 350 korun.

Platforma uvedla, že na minimální důstojnou částku nedosáhli asistenti a asistentky pedagogů, 86 procent sociálních pracovnic a pracovníků či v Praze a Brně čtyři z pěti učitelek a učitelů. Ani s minimální důstojnou mzdou už si v podstatě nelze pořídit vlastní bydlení, i placení vyššího nájmu může představovat problém, podotkla sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Experti poukazují na to, že nízké výplaty mají dopad na odolnost domácností při ekonomických výkyvech, zdraví a vztahy i politické preference. Pokud lidé poctivě chodí do práce, měli by být schopni zajistit si věci, které jsou běžné - to je pro mnohé možná dokonce nejdůležitější a nejhmatatelnější rys fungující demokracie. Pokud to neplatí, nelze se divit, že má část lidí pocit, že systém nefunguje, a politicky se radikalizují, uvedla politoložka Kateřina Smejkalová.