Novela, která platí od července, dává výrobcům povinnost dodávat do ČR lék ještě měsíc či dva poté, co výrobu a dodávky do země přeruší. U léků, které SÚKL označí jako omezeně dostupné, musí distributoři a lékárny své zásoby hlásit. Lékaři a prostřednictvím aplikace e-recept i pacienti se tak dozvědí, zda a kde je lék skladem. V posledních dvou měsících tuto povinnost SÚKL stanovil u zhruba tří desítek léků.

Výsledkem tohoto snažení je, že výpadků léků v Evropě v posledních měsících bylo obrovské množství a Českou republiku vlastně vůbec nepostihly, řekl k tomu ministr. Podle dat SÚKL byly v roce 2022 hlášeny téměř 4000 přerušení dodávek za rok, loni přes 5000 a letos za první pololetí asi 2800.

U léků, které nejsou snadno nahraditelné, podle Válka odborné společnosti lékařů informují své členy, jaká léčiva mohou místo těch, které na trhu chybí, předepisovat. U některých léků také MZd omezilo, na jaké diagnózy se mohou předepisovat. Například u nedostatkového léku na cukrovku zakázalo jejich využívání pro léčbu obezity.

Výrobci léků mají nově povinnost držet zásobu na měsíc až dva v případě, že dodávky do ČR přeruší. Například Německo má ale tuto povinnost na šest měsíců. ČR v červnu tuto otázku otevřelo na jednání ministrů zdravotnictví EU. Evropská komise podle ředitelky odboru mezinárodních věcí a Evropské unie ministerstva zdravotnictví Kateřiny Baťhové plány jednotlivých zemí na řešení nedostupnosti léků zanalyzuje a v září představí doporučení pro členské země. Nemá ale podle ní pravomoc do jejich národní lékové legislativy zasahovat.