Spolu s Božím hodem velikonočním, který připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání, patří dnešní Boží hod vánoční k největším svátkům liturgického roku.

O dnešním svátku by věřící měli zůstat v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Dříve byla v tento den zapovězena práce. Někde se údajně ani nestlala lůžka, a pokud v ohništi vyhasl oheň, nikdo se neosmělil znovu ho rozdělat.

Název Boží hod vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání - slavili tedy duchovní hody. Tento den je také příležitostí sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové obědy byly bohaté i v dávné minulosti.

Vánoční obědy naplánovala na dnešek také křesťanská komunita Sant’Egidio, určeny jsou pro chudé a potřebné a budou v Arcibiskupském paláci v Praze a na radnici Brno-střed.

Památka narození Páně se slavila 25. prosince zpočátku jen v Římě, od 7. století se oslava stala součástí liturgie celé západní církve. Východní církev světila od 4. století slavnost Epifanie neboli slavné zjevení se Božího Syna v těle. Tento byzantský svátek Narození Páně připadal na 6. ledna.

O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.