Klempíř poděkoval Knastové za to, že galerii stabilizovala a zklidnila situaci po předchozím složitém období. Nyní však Národní galerie vstupuje do další fáze, ve které je potřeba výraznější odborný rozvoj a jasná ambice posunout ji mezi přední evropské instituce, napsal. Ministerstvo podle něj na místo po Knastové vypíše v nejbližší době transparentní výběrové řízení. Očekávám, že nové vedení přinese silnou odbornou vizi, posílí vazby na domácí i mezinárodní uměleckohistorickou scénu a naplno rozvine potenciál této instituce, který dosud nebyl využit v míře odpovídající jejímu významu, dodal ministr.

Klempířův předchůdce ve funkci Martin Baxa (ODS) předtím na facebooku ministra vyzval, aby odvolání Knastové zdůvodnil. Mlčení nahrává spekulacím o slovenské cestě, napsal Baxa v narážce na obavy širší kulturní veřejnosti.

Knastová řekla, že pokračuje jako zaměstnanec galerie. Odvolání neočekávala, galerii se podle ní daří z hlediska návštěvnosti a také v mezinárodní spolupráci, pokrok se povedl v digitalizaci. Trochu jsem překvapená tím rozhodnutím, uvedla v ČT. Překvapilo ji také to, že rozhodnutí se nedozvěděla přímo od Klempíře, ale od zaměstnanců ministerstva, podotkla. Pan ministr si přeje úplně jiný směr Národní galerie, shrnula bez dalších podrobností informace, které ke svému odvolání dostala.

Server Deníku N s odvoláním na dva nejmenované zdroje uvedl, že důvodem k odvolání Knastové byla mimo jiné snaha zlepšit návštěvnost NGP. Knastová údajně v roce 2020 v podkladech k výběrovému řízení uváděla, že NGP má potenciál přesáhnout 700.000 návštěvníků ročně. Následovala pandemie covidu-19. Loni NGP navštívilo 555.000 lidí, o 25.000 více než v roce 2024.

Při představování letošní sezony Knastová mluvila o tom, že příspěvek od ministerstva kultury pro NGP neroste úměrně nákladům. Podle Knastové NGP, jejíž rozpočet se každoročně pohybuje kolem půl miliardy korun, může do svých výstav investovat stále méně peněz. V roce 2019 to bylo 110 milionů korun, loni 54 milionů a letos má do výstavních projektů jít 51 milionů Kč, uvedla.

Polka Knastová zvítězila v roce 2020 ve výběrovém řízení. Získala mandát na šest let, nastoupila 1. ledna 2021, končit měla tedy s letošním rokem. Profesí muzikoložka předtím působila ve Slezském muzeu Katovice. Ke svému působení v čele galerie Knastová řekla, že vždy brala vážně a jako téma k zamyšlení kritiku umělců, která na vedení instituce mířila. Národní galerie Praha vždy byla předmětem diskusí, není to nic nového, řekla Knastová v ČT. Působení v čele galerie pro ni byla čest, dodala.

Kotková stanula v čele sbírek starého umění v roce 2021 po výběrovém řízení. Jejím úkolem při dočasném vedení NGP bude podle Klempíře zajistit stabilní chod instituce a posílit v přechodném období odbornou důvěryhodnost galerie.

NGP si letos připomíná 230 let od svého založení, které se váže ke vzniku Společnosti vlasteneckých přátel umění z 5. února 1796. V hlavním městě má šest budov se stálými expozicemi nebo výstavami, výstavy pořádá také ve Valdštejnské jízdárně, která patří Senátu. Galerie spravuje nejrozsáhlejší sbírku výtvarných děl v Česku, od antiky až po současnost.