Zákon má nabýt účinnosti od července a vztahovat se tak již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet.

Spolu s uzákoněním objemu obranných výdajů má zákon také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády. Podle ministerstva obrany se to týká zejména pořízení bojových vozidel pěchoty a stíhacích letounů. Armáda slíbila peníze smysluplně vynaložit. Černochová slíbila, že strategické projekty armádních nákupů bude předkládat jak sněmovnímu, tak senátnímu výboru pro obranu.

Místopředseda tohoto výboru Tomáš Jirsa (ODS) připomenul, že část senátorů chtěla už v roce 2016 dvouprocentní závazek vložit do ústavy, horní parlamentní komora v tehdejším složení to ale odmítla. Jako poděkování za prosazení zákona dal Černochové velikou kytici.

Předseda výboru Pavel Fischer (nezávislý) označil zákon za projev pudu sebezáchovy, zmínil potřebu připravit se nejen vojensky, ale i z hlediska společenské odolnost. Musíme si přiznat, že dvě procenta brzy budou málo, poznamenal Fischer s tím, že v komunistické éře před rokem 1989 byly výdaje státu na armádu několikanásobně vyšší. Lidovec Jiří Čunek je přesvědčen o tomu, že bude třeba v omezené míře obnovit základní vojenskou službu.

Do celkových obranných výdajů by se mohly podle předlohy započítávat i výdaje jiných ministerstev a úřadů. Tyto výdaje by ale musely splňovat vymezení stanovená v dokumentech NATO. Návrh zákona předpokládá, že ostatní resorty budou své plány obranných výdajů tři roky dopředu oznamovat ministerstvu obrany, které je zahrne do obranného rozpočtu.

Předloha změní pravidla pro financování velkých víceletých projektů se zásadním dopadem na obranyschopnost státu a náklady vyššími než 300 milionů korun. Bude o nich rozhodovat kabinet. Ministerstvo obrany na ně bude mít každý rok souhrnnou částku, peníze bude moci na jednotlivé projekty používat jednodušším způsobem.

Návrh zákona také mění rozpočtová pravidla. Stanoví mimo jiné to, že účty podřízené státní pokladně budou muset mít nově také státní podniky a národní podnik Budějovický Budvar. Účty budou vést v České národní bance, jinde si je budou moci založit po souhlasu ministerstva financí.