Pocit aktuální nejistoty nejsilněji vnímá nejstarší generace, ale má ho i nadpoloviční většina lidí ve věku 18 až 34 let. V otázce toho, zda další generace budou žít v lepším světe, jsou nejpesimističtější lidé ve věku 24 až 44 let.

Výzkum potvrzuje některá alarmující data, jako je například historicky nejnižší porodnost, kterou Česko zažilo v roce 2024. Podstatná část populace žije ve velké nejistotě, která má často globální příčiny, a která trvá již několik let. Zároveň lidé uvažují v mnohem kratším horizontu událostí a méně plánují na dlouhá léta dopředu, uvedl Michal Kormaňák z Ipsosu.

Z ekonomické nestability má obavu 54 procent dotázaných, napětí v mezinárodním prostředí se obává 34 procent Čechů. Necelá třetina populace má kvůli migraci strach z vnitřní bezpečnosti Evropy. Tuto obavu častěji vyjadřuje nejstarší generace. Nejmladší se naopak více obává ztráty svobody a demokracie, případně dopadů klimatických změn.

Lidé chtějí po politicích, aby se v klíčových otázkách bezpečnostního či zahraničně-politického charakteru sjednotili. Spolupráci stran napříč politickým spektrem v těchto věcech žádá 85 procent Čechů. Zároveň se 63 procent populace domnívá, že by Česko mělo zůstat pevnou součástí EU i NATO.

Žijeme v geopoliticky nestabilní době a regionu, což s sebou nese nemalé nároky na zajištění bezpečnosti státu. Osm z deseti Čechů si myslí, že česká politika společnost uměle rozděluje, i proto hledají alespoň v základních bezpečnostních otázkách shodu napříč politickým spektrem, dodal Kormaňák.