Území celoroční ochrany vlků podél českých hranic se vztahuje pouze na území CHKO Kysuce a několik katastrálních území v okresu Čadca. České ministerstvo životního prostředí na tuto změnu i přes výzvu Hnutí DUHA Šelmy zatím nereagovalo. Vymezení oblastí celoroční ochrany přitom neodpovídá prostorovým nárokům vlků, kteří se pohybují v Javorníkách a Moravskoslezských Beskydech i mimo hranice CHKO Kysuce a také na slovenské straně Bílých Karpat, kde není vymezeno žádné území s celoroční ochranou, uvedli zástupci hnutí.

Slovenské ministerstvo životního prostředí podle nich také nepřezkoumalo přeshraniční dopady rozhodnutí. Záměr však může negativně ovlivnit vlky žijící v sousedních státech, zejména v evropsky významné lokalitě Beskydy, která je jediným místem v Česku, kde jsou vlci takzvaným předmětem ochrany. Toto posouzení vyžaduje evropská legislativa, podobně se posuzují například všechny stavební záměry v blízkém příhraničí, uvedlo Hnutí Duha Šelmy.

Hnutí společně se slovenskými nevládními organizacemi změnu legislativy kritizovalo. Obrátilo se s dotazem i na českého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), zda a jak ochranu vlků, zabíhajících na Slovensko, zajistí. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje. Stížnost pro porušení evropské legislativy posílá Hnutí Duha Šelmy i Evropské komisi.

Po čtyřech letech byla obnovena možnost lovu vlků a jsou přitom ohroženi i vlci žijící v Česku. Je zarážející, že ministerstvo životního prostředí v Česku tomuto zabíjení vlků zatím nejspíš jen přihlíží. Vlci neznají státní ani administrativní hranice, a může se tak stát, že dojde k zabití i ´našich´ vlků. Obracíme se proto i na Evropskou komisi, uvedl koordinátor Hnutí Duha Šelmy Michal Feller.

Vlci se podle ochránců přírody v Beskydech vyskytují od poloviny 90. let 20. století. První prokázaná reprodukce v Javorníkách byla v roce 2019 poté, co se zpřísnily podmínky střílení vlků na Slovensku. Od roku 2021 se stal vlk celoročně chráněný, což umožnilo rozvoj vlčí populace na česko-slovenském pomezí, kde je v současnosti evidováno minimálně pět přeshraničních teritorií.

Jedním z hlavních důvodů změny slovenské legislativy je snížení útoků na hospodářská zvířata. Detailní studie publikovaná vědci v prestižním časopise Conservation Letters ale neprokázala, že by lov vlků prováděný na Slovensku v minulých letech snížil škody na hospodářských zvířatech. Obnova lovu vlků na Slovensku nesouvisí se schválenou změnou úrovně ochrany v rámci Bernské konvence. Slovenští vlci také nejsou, na rozdíl od českých, přísně chránění ani podle evropské směrnice o stanovištích, takže ani případná změna evropské legislativy se situace na Slovensku nedotkne, uvedlo hnutí.