Kyjev a velké evropské země nabídly Rusům v sobotu třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by mělo platit od pondělí. Pokud je Moskva nepřijme, chtějí Evropa a USA koordinovat nové protiruské sankce. Putin poté navrhl, aby se 15. května konala přímá jednání Ruska s Ukrajinou v Istanbulu. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova Rusko návrh na příměří zváží, ale vyvíjet na něj nátlak nemá smysl. Už dřív řekl, že se Kreml nenechá hrozbou sankcí zastrašit.

Zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, které podporuje Evropa a USA, Vladimir Putin ho odmítá a opět hledá způsoby jak se mu vyhnout. Znovu se ukazuje, kdo chce válku a kdo si přeje mír. Tlak na Moskvu musí pokračovat, je to jediná cesta k ukončení pokračujícího utrpení milionů lidí, uvedl předseda vlády ve svém vyjádření.

Podle premiéra je společným cílem takzvané koalice ochotných co největší tlak, aby Rusko přistoupilo na spravedlivý a trvalý mír. Cestou k tomu je podpora ukrajinské armády. Proto pokračujeme v muniční iniciativě, rozšiřujeme možnosti výcviku ukrajinských pilotů a dodáváme na bojiště těžkou techniku, uvedl premiér.

Také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes v pořadu Partie televize CNN Prima News řekl, že je skeptický ke snahám o příměří na Ukrajině. Nevidí k němu ze strany Ruska reálné kroky. Uvedl, že je pak také nutné na druhé straně podniknout kroky k odrazení Ruska od následných útoků.

Podle tiskových agentur se na tom, že Putinův návrh uspořádat přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nestačí, shodují i francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Merz uvedl, že je nutné nejdříve zastavit boje a pak vést rozhovory. Podle Macrona chce Putin získat čas.