Končící vládě se podle Fialy podařilo v oblasti obrany výrazně posunout Česko a modernizovat armádu. Bezpečnostní realita se přitom za čtyři roky zhoršila, řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu, teroristické útoky Hamásu, nestabilitu na Blízkém východě či určitý odklon USA od výrazné podpory obrany Evropy. To je řada věcí, které jsme museli zohledňovat, podotkl.

Za klíčové Fiala označil, že se daří plnit závazky z NATO. Nastavili jsme postupné a odpovědné navyšování výdajů na obranu a doufám, že v tom naši nástupci budou pokračovat, uvedl. Stejně tak apeloval na to, aby pokračovala česká muniční iniciativa, ve které Česko pomáhá zajišťovat Ukrajině velkorážovou munici ze třetích zemí. Je to zásadní věc z hlediska podpory Ukrajiny i toho, že to přináší ČR obrovskou prestiž a respekt v zahraničí, uvedl.

Členské země NATO se na červnovém summitu v Haagu dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Končící vláda v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci. Pokud to bude nezbytné, přehodnotíme investiční plány a priority tak, aby odpovídaly aktuálním bezpečnostním potřebám a ekonomickým možnostem ČR, stojí v dokumentu. Budoucí ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) minulý týden řekl, že ČR by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty.