Požár vypukl ráno v průmyslové zóně v Pardubicích, kde sídlí více firem včetně společnosti LPP Holding se zbrojní výrobou. Událost se obešla bez zranění, policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Na prověřování se podílí kriminalistický ústav, pyrotechnická služba a experti z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Ohledání místa podle policejního prezidenta Martina Vondráška potrvá minimálně v řádu dnů. Na případu spolupracuje také Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství.
Podle Oldřicha Bureše z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zůstává bezpečnostní prostředí v Česku nadále relativně dobré. Odkázal přitom na veřejně dostupné informace, například výroční zprávy bezpečnostních složek či mezinárodní indexy. Česká republika se podle něj dlouhodobě umisťuje mezi zhruba deseti až 15 nejbezpečnějšími státy světa v rámci Global Peace Index. Zároveň ale upozornil, že stoprocentní bezpečnost nelze zajistit. Teroristé mají vždy výhodu překvapení, uvedl. Podle něj se navíc mezinárodní bezpečnostní situace zhoršuje, což se nevyhnutelně promítá i do Česka. V takovém kontextu nepovažuje za vhodné snižovat výdaje na bezpečnostní a zpravodajské složky.
Podobně se vyjádřil i bezpečnostní analytik a bývalý koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn, podle něhož je zatím předčasné určovat konkrétního pachatele. Je předčasné říct, kdo byl skutečným pachatelem, ale každopádně se jedná o úmyslný trestný čin, uvedl. Některé indicie podle Foltýna připomínají dřívější útoky ze zahraničí, například výběr cíle v podobě méně chráněného objektu. Zároveň ale zdůraznil širší bezpečnostní kontext. Podle něj jsou pro-palestinští extremisté dlouhodobě propojeni také například s prostředím ruských zpravodajských služeb. Iniciativa Dárek pro Putina také zmínila, že firma, v jejíž hale hořelo, vyráběla drony pro Ukrajinu.
Foltýn zároveň zdůraznil klíčovou roli zpravodajských služeb při prevenci. Viditelná ochrana podle něj není zdaleka tak účinná jako práce tajných služeb, která se uskutečňuje skrytě. Zpravodajské služby označil za relativně levný, ale velmi efektivní nástroj, mimo jiné i díky mezinárodní spolupráci. Snižování jejich rozpočtů proto ostře kritizuje a označuje ho za nepochopitelné.
Ředitel organizace Evropské hodnoty Jakub Janda ve svém příspěvku na síti X označil snižování rozpočtu zpravodajským službám ´v předválečné době za vědomou sabotáž bezpečnosti Česka´.
Pro ministerstvo vnitra je v rozpočtu letos vyčleněno zhruba 122 miliard korun, o 1,36 miliardy méně než v návrhu minulé vlády. Bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) upozornil, že téměř o desetinu mají klesnout třeba rozpočty Bezpečnostní informační služby (BIS), NÚKIB či Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Snížení rozpočtu ministerstva obrany o 21 miliard také dopadá na Vojenské zpravodajství. Podle webu Aktuálně.cz tato tajná služba v posledních letech hospodařila se sumou kolem 9,5 miliardy korun, letos má získat na 7,9 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítá kritiku opozice ohledně letošního rozpočtu pro Bezpečnostní informační službu (BIS). Uvedl to na síti X. BIS podle rozpočtu dostane letos zhruba 2,6 miliardy korun, meziročně asi o 230 milionů více. Oproti původnímu návrhu rozpočtu, který předložila minulá vláda Petra Fialy (ODS), je to ale asi o 240 milionů korun méně.
Babiš tvrdí, že jeho vláda dá na BIS rekordní částku. Podle rozpočtu loni BIS obdržela 2,37 miliardy korun, v roce 2024 asi 2,26 miliardy korun. Naše vláda tedy peníze navýšila o téměř 230 milionů, uvedl předseda vlády. Podle něj za minulé vlády výdaje na BIS poklesly. Naše vláda bude naopak dávat rekordní částku, doplnil Babiš.
Minulý kabinet ale na letošek pro BIS navrhoval vyšší částku. BIS měla mít letos podle našeho návrhu rozpočtu 2,84 miliardy. Vy jste jí peníze osekali, uvedl na síti X bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). V souvislosti s dnešním pravděpodobně úmyslně založeným požárem v průmyslovém areálu v Pardubicích varoval před poklesem obranných výdajů.
Babišova vláda, která nastoupila po podzimních volbách, rozpočet výrazně upravila a částku pro BIS snížila. Stalo se tak i přes to, že navýšila schodek rozpočtu z původně navrhovaných 286 miliard na 310 miliard korun.
V době, kdy se zhoršuje bezpečnostní situace na celém světě, je proto naprosto neobhajitelné, že vláda snížila investice do obrany o 21 miliard korun a podsekla i rozpočet Bezpečnostní informační služby. Přitom právě ona je zásadní pro zajištění vnitrostátní bezpečnosti naší země před celou řadou hrozeb ze strany extremistů, teroristů i cizích agentů, doplnil Jurečka.
Kvůli výdajům na obranu vládu kritizoval i prezident Petr Pavel. Před snižování rozpočtů bezpečnostních a zpravodajských služeb varují také experti.
