Změna klimatu v Česku nepřináší podmínky, které by lidi nutili se z místa stěhovat. Vysoké teploty lze řešit technickými opatřeními. Nejsme v oblasti Perského zálivu nebo Arizony, kde už je otázkou zdraví vyjít ven, řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Upozornil na to, že adaptační kapacity, tj. schopnost místa přizpůsobit se změně klimatu, mají své limity, například v regionech s omezenými vodními zdroji - jako je například Rakovnicko.

Podle sociologa Martina Šimona ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR v Česku zatím klimatické důvody pro stěhování nejsou. Z našich statistik zatím důvody ke stěhování neevidujeme a víme, že hlavními motivy jsou stále rodina, práce nebo zdraví. Klimatická změna není v našem kontextu hlavním impulzem k migraci, uvedl. Výraznější odliv obyvatel se zatím neprojevil ani v oblastech zasažených suchem nebo povodněmi, dodal.

Podle Trnky nevnímají lidé změny klimatu v krajině natolik dramaticky, jelikož se dějí v řádu jednotek let. Avšak zažíváme nyní největší změny v zemědělství za posledních 200 let, popsal Trnka. Například chmel je podle něj kvůli oteplování vytlačován z tradičních oblastí. Podobně smrk v lesním hospodářství nahrazují jiné dřeviny kvůli kůrovcové kalamitě, která souvisí se suchem. Naopak některé plodiny, jako slunečnice, kukuřice nebo vinná réva, mají nyní pro pěstování v Česku vhodnější podmínky než v minulosti, dodal.

Změna klimatu proměňuje charakter krajiny, ale tempo těchto změn je podle odborníků zatím zvládnutelné. Migrace za kvalitnějším životním prostředím je celkem běžný typ migrace. Dříve byla celkem výrazná migrace z uhelných regionů do míst s lepší kvalitou ovzduší. Stejně tak se stále stěhujeme z urbanizované krajiny měst na venkov, který je zelenější, řekl Šimon. Dodal, že Česko není v extrémní situaci například jako Aralské jezero, kde došlo k rapidní a extrémní změně krajiny.