První případy do té doby neznámé nákazy se začaly v Číně objevovat před pěti lety, v prosinci 2019. Od té doby podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) státy evidují celosvětově přes 700 milionů nakažených a sedm milionů úmrtí. V Česku se podle statistik ministerstva zdravotnictví nakazilo 4,8 milionu lidí a téměř 44.000 nemoci podlehlo.

Covid je tedy už dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie, uvedl Koblížek. Lidé, kteří se dosud potýkají s problémy po nákaze před několika lety, se podle něj špatně hýbou, nemohou pracovat, jsou velmi unavení, mají poruchu funkce svalů a vyčerpá je i minimální námaha. Naštěstí se ale jedná jenom o zlomek pacientů, dodal.

Spolu s virem se podle něj mění i četnost a závažnost následků. Jinak to bylo na počátku, kdy lidé ještě nebyli očkovaní a měli těžší průběh nemoci, a nebyla dostupná žádná antivirová léčba. Zcela jinak je to dnes, kdy už je populace z větší části proočkovaná, uvedl.

Virus má už několikátou variantu, která je podle něj sice více nakažlivá, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky. Počty pacientů, které se s postcovidovými problémy potýkaly po několika měsících od prodělání akutního covidu, byly velké na počátku pandemie, dodal s tím, že každý třetí měl problémy více než 12 týdnů. V současné době už se jedná pouze o marginální výskyt, odhadem méně než procento nakažených osob, dodal.

Změnily se podle něj i jejich potíže. V současné době se jedná spíše o mimorespirační potíže, jako je těžká únava po malé fyzické zátěži, bolesti svalů, bušení srdce při postavení nebo poškození centrálního nervového systému. Dříve, v době počátku pandemie, se jednalo zejména o dušnost, zadýchávání při zátěži, kašel a bolest na hrudi, uvedl.

Kromě plicních lékařů se podle něj pacienti s postcovidovými potížemi obracejí také na neurology kvůli takzvanému chronickému únavovému syndromu nebo na své praktické lékaře. Připravuje se jednotný doporučený postup péče o pacienty po prodělané covid nemoci, doplnil Koblížek.