Mezi konkrétní způsoby, které podrývají důvěru v instituce či volby a šíří se primárně v on-line prostředí, patří například delegitimace volebních procedur. Jde o tvrzení, že korespondenční či elektronické hlasování umožní vládě zmanipulovat výsledek. Tento rámec se objevoval už při prezidentských volbách 2023 a vrátil se před eurovolbami 2024, řekl ČTK politolog Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tento narativ také silně rezonuje od prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2020.
Dalším příkladem šířeného narativu je takzvaný suverenistický motiv. V takovém případě je vláda líčena jako kolonie Bruselu či Severoatlantické aliance (NATO), přičemž volby prý nic nezmění, protože rozhoduje Brusel, popsal Charvát. Asociace pro mezinárodní otázky ve studii o pro-kremelských narativech ukazuje, že právě tento rámec je v Česku nejrozšířenější.
Posledním často šířeným narativem je podle Charváta energetická a sociální panika. Jedná se o opakované sdělení, že 'zelený útlum' či podpora Ukrajiny povede k ekonomickému kolapsu a ztrátě pracovních míst, řekl Charvát. To často bývá také spojené s výzvami k protestům proti takzvaně zkorumpované elitě.
Empiricky lze podle Charváta sledovat také pozvolný posun takzvaného Overtonova okna, kdy výrazy dříve vyhrazené neonacistickému subkódu, jako zrádci národa nebo kolaboranti, se objevují v mainstreamové kampani některých parlamentních subjektů. V českém prostředí ho lze pozorovat minimálně od migrační krize 2015.
Politoložka Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) v rozhovoru, který ČTK poskytla AV ČR, uvedla, že političtí marketéři využívají a zneužívají dominantní emoce. Místo konstruktivního programu se prezentují hesla, která spouštějí naše skryté identity, řekla. Podle ní je těžké prorazit něčím objektivním a konstruktivním, a proto se strany snaží udržet pozornost voličů prostřednictvím jednoduchých a emocionálně silných sdělení.
Z bezpečnostního hlediska připomněla příklad Rumunska a aktuální podezření na ovlivnění voleb v Polsku. Můžeme předpokládat, že Rusko vede asymetrický konflikt a může se snažit ovlivnit naše volby skrze informační kampaň, uvedla Klusová.
Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně ČTK řekl, že snaha ovlivňovat volby je v dnešní době prakticky běžná, a to nejen ze strany Ruska. Nejjednodušší a nejpřímější varianta bývá skryté financování buďto politických subjektů, nebo spíše různých alternativních médií nebo organizací, které působí tím 'správným' směrem, dodal.
Klíčem k řešení problému s dezinformacemi, radikalizací a zneužíváním emocí ve volebních kampaních je dlouhodobé posilování odolnosti společnosti. Shodují se na tom experti, které oslovila ČTK. Vyzdvihují především potřebu rozvíjet kritické myšlení, důvěru v instituce a schopnost občanů orientovat se v informačním prostoru.
Jakub Drmola z Masarykovy univerzity v Brně si myslí, že posun ke zlepšení musí přijít ze dvou směrů. Na jedné straně je podle něj potřeba budovat důvěru v instituce a odbornost, na straně druhé rozvíjet kritický přístup občanů ke zdrojům informací. Upozorňuje, že jde o globální problém, který nemá jednoduché řešení. Společnost se podle něj musí naučit fungovat v rychle se měnícím informačním prostředí, podobně jako se v minulosti musela adaptovat například na rozvoj knihtisku. Hlavní rozdíl však spočívá v tempu, které je mnohem rychlejší.
Zvýšení odolnosti české společnosti vůči manipulativním kampaním a dezinformacím vyžaduje podle Jana Charváta z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy systematický přístup v několika oblastech. Klíčovou roli podle něj hraje mediální gramotnost, tedy schopnost občanů rozpoznávat manipulativní obsahy, chápat fungování médií a orientovat se v digitálním prostoru. S tím souvisí i potřeba transparentní politické reklamy, aby voliči věděli, kdo za konkrétními sděleními stojí.
Charvát dále vyzdvihl význam investigativních médií. Vedle podpory médií považuje za důležité rozvíjet i strategickou komunikaci státu. Dalším nástrojem je výzkum a sdílení dat o šíření dezinformací a extremistických obsahů a nezbytná otevřená veřejná debata o svobodě slova a dopadech dezinformačního prostředí.
Manipulace, strach a polarizace jsou neefektivní společenskou reakcí na nejistotu a dezorientaci v období krize. Objevují se častěji tehdy, když je pro ně ve společnosti připravené prostředí – tedy v časech, kdy se lidé cítí více existenčně ohroženi. Oproti tomu v obdobích stability bývá společnost vůči těmto jevům odolnější, uvedla Alena Koubová z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Klíčová je společenská odolnost, která znamená schopnost připustit si, že krize je součástí vývoje, ne křivdou, a hledat zdravé cesty, jak jí projít. Odolnost tedy není podle Koubové zachováním stávajícího stavu, ale zachováním vztahu k realitě.
Společnost je podle Koubové odolná, pokud má elity, které se krizí nebojí a nevyužívají ji k posilování vlastní moci, ale pomáhají jí porozumět a překonat ji. Potřebuje také ochranu před hybridními hrozbami a nenávistnými algoritmy na sociálních sítích, pozitivní veřejné vzory, komunitní vazby na místní úrovni, systémovou podporu pečujících profesí a lidí ve znevýhodněných situacích. Společnost je tak silná, jak je silný její nejslabší článek, dodala. Klíčové je ale také posilování informační a psychologické gramotnosti, která umožní rozeznávat a chápat manipulaci a její dopady.
