Tahle jeskyně mě naprosto uchvátila, výzkumu se účastním dva roky a nálezy jsou tak zajímavé, že mi přišlo dobré se o to podělit. Už v minulosti se tady speciální prohlídky dělaly, jmenovalo se to Archeologické léto, ale to bylo pouze v létě. Nyní máme v plánu, že se budou dělat dvě prohlídky vždy poslední neděli v měsíci a uvidíme podle zájmu, jestli třeba ještě nepřidáme třetí, řekla Toušková.

Vedoucí výzkumu Ivana Vostrovská ČTK řekla, že dříve se v Kateřinské jeskyni dělaly výzkumy stěn, hledaly se kresby, v čemž nynější výzkum pokračuje a zároveň vědci provedli uvnitř jeskyně 11 sond. Dříve se zkoumal hlavně vstupní portál, ale uvnitř se moc nepracovalo. Sondy jsme dělali i v blízkosti nástěnných kreseb, jestli nenajdeme nějaké pozůstatky lidské aktivity, řekla Vostrovská.

Nástěnné kresby datované pomocí radiokarbonové metody ukázaly, že nejstarší pocházejí z mladší doby kamenné, tedy neolitu, a jsou staré zhruba 7200 let. Další jsou z doby halštatské z osmého století před naším letopočtem, další nálezy jsou z raného a vrcholného středověku včetně keramiky. Máme také jeden unikátní nález, a to ulity plže zubovce dunajského. Některé ulity byly i provrtané, takže mohly sloužit jako závěsek či nášivka na oděv. Jednoho jsme datovali také pomocí radiokarbonové metody a pochází ještě z mezolitu z doby zhruba 7000 let před naším letopočtem, řekla Vostrovská.

Hodně nečekaným a v podstatě náhodným nálezem posledních dnů se staly plechy z doby po husitských válkách, tedy z 15. století, které poukazují na penězokazeckou činnost. V plechu byly i otvory po vyražení průbojníkem, ale už jsme nenašli žádnou ražbu, takže nevíme, jestli činnost pokračovala jinde, nebo byli penězokazci odhaleni, řekla Vostrovská. Plechy se podařilo najít tak, že se výzkumníci dívali spíše náhodně do různých zákoutí a mezer mezi kameny, které jindy bývají skryté ve tmě.

Na závěr prohlídky si mohou návštěvníci sami práci archeologa i vyzkoušet u síta, na němž se přesívá hlína z odkryté sondy. Výzkum v jeskyni ještě pokračuje.