Uchazeči budou do oborů přijati na základě výsledků přijímací zkoušky a svých priorit. Jednotnou přijímací zkoušku budou uchazeči o čtyřleté maturitní obory a nástavby skládat v pátek 10. dubna a v pondělí 13. dubna, pro víceletá gymnázia je termín 14. a 15. dubna.

V některých regionech, například v Praze, převyšoval loni počet uchazečů nabízený počet míst. Do všech oborů SŠ se loni v prvním kole hlásilo celkem asi 159.000 uchazečů, o rok dříve jich bylo 157.000, vyplývá z dat Cermatu. Kolik uchazečů si podá přihlášku letos, není podle ministerstva školství možné odhadnout. Přihlášku si podávají žáci devátých tříd, páťáci a sedmáci, kteří se ucházejí o studium na víceletých gymnáziích, i zájemci hlásící se například ze zaměstnání, zahraničí či prvních ročníků středních škol.

V minulém školním roce chodilo do devátých tříd ZŠ podle statistiky ministerstva asi 106.000 žáků, z toho asi 950 bylo v desetiletém vzdělávacím programu. V tomto školním roce je v ZŠ asi 101.700 deváťáků, z toho asi 1050 je v desetiletém vzdělávacím programu.

Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole, i ti, kteří se hlásí na nematuritní obory. S výběrem školy může uchazečům pomoci web Vzdělávání v datech, kde najdou informace o kapacitách škol a přijatých žácích z minulého roku. Návod na vyplnění přihlášky najdou na webu Přihlášky na střední. Fungování systému rozřazování vysvětlují ve videu například odborníci z think-tanku IDEA. Systém DiPSy mohli lidé použít poprvé v roce 2024.

Žáci budou při úspěšném zvládnutí zkoušek a dostatečné kapacitě školy přijati do oboru, u kterého mají nejvyšší prioritu. Pokud odmítnou školu, na kterou se dostanou v prvním kole, vzdají se tak svého místa a budou si muset podat novou přihlášku do druhého kola přijímacích zkoušek.