Zatímco meteorologická zima začala 1. prosince a potrvá do konce února, astronomická začíná slunovratem a končí jarní rovnodenností. Zimní a letní slunovrat jsou časy, kdy je planeta Země nejvíce přikloněná svou severní, případně jižní polokoulí ke Slunci.
Po slunovratu se začnou prodlužovat dny. Prodlužování je ale velmi pozvolné, zprvu o minutu za den. Toho si všímají i lidové pranostiky. Jedna například říká Na Štědrý den o vlas, na Nový rok o klas. Další pranostiky zní Na Boží narození (25. prosince) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o dva kroky dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více.
Se zimním slunovratem, kdy se začínají krátit noci a prodlužovat dny, se v minulosti pojily různé oslavy. Na území dnešního Česka oslavovali slunovrat třeba Keltové a později Slovani, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly zaměřené hlavně na věštění. Oslavy zimního slunovratu u Slovanů později nahradily Vánoce, některé zvyky ale křesťané převzali - například rozkrajování jablíčka, lití vosku nebo olova nebo zdobení příbytků jmelím.
