Horní parlamentní komora navíc znovu navrhla mezi významné dny dát 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Připadal by na výročí vypálení osady Ležáky na Chrudimsku v roce 1942 v souvislosti s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Senát podobný návrh předložil samostatně už v listopadu 2020, Sněmovna jej ale v předvolebním složení nestihla projednat.

Původní sněmovní verze novely by podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem měla připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise tehdejšímu komunistickému prezidentu Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem. Podle kritiků ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich glorifikovali představitele klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa a Andreje Hlinku.

Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální. Podotkl, že termín byl uzákoněn i na Slovensku. Datum 12. října stanovujeme ke dni, kdy 92 vydavatelů samizdatu řeklo 'a dost'. Byl to ojedinělý čin v rámci celého východního bloku, uvedl poslanec. Senátor Jiří Růžička (za TOP 09) však namítl, že sborníky o Tisovi a Hlinkovi byly jednostranné a byly vydány bez komentářů či doplnění souvislostí.

Senátorka a někdejší disidentka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 podotkla, že také ona petici za Polanského propuštění jako někdejší disidentka podepsala, šlo podle ní o princip. Navrhla ale přesun termínu na 27. duben se zdůvodněním, že VONS se zastával i pronásledovaných šiřitelů samizdatu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo.

Senátorka Miluše Horská z klubu KDU-ČSL další nový významný den obhajovala s tím, že z obcí vyhlazených v době nacistické okupace českých zemí se formou významného dne 10. června připomínají pouze Lidice, nikoli další obce. V osadě Ležáky bylo nacisty dva týdny po vyhlazení Lidic popraveno 33 dospělých a devět z 11 dětí. Horská připomněla také vypálení moravské osady Ploština 19. dubna 1945, v níž bylo zastřeleno nebo upáleno 27 lidí. Dalšími zlikvidovanými obcemi byly nedaleká osada Prlov, Vařákovy Paseky, Zákřov nebo 5. května 1945 Javoříčko na Olomoucku a o den později Leskovice na Pelhřimovsku.

Lidovci ani ve Sněmovně, ani v Senátu neuspěli s uzákoněním Dne Orla jako významného dne k připomenutí perzekuci této katolické sportovní organizace totalitními režimy. Chtěli ho také spojit s 24. červnem kvůli tomu, že se v tento den narodil člen organizace Jan Kubiš, jeden ze strůjců úspěšného atentátu na Heydricha.

Významné dny nepatří na rozdíl od státem uznaných svátků mezi dny pracovního volna. V českém kalendáři je v současnosti 17 významných dnů. Novým se podle už přijaté novely stane od příštího roku Den vstupu ČR do EU, který připadá na 1. května a je zároveň státním svátkem.