Česko tak předloni splnilo závazek poskytnout na oficiální rozvojovou pomoc 0,33 procenta hrubého národního důchodu (HND). Loni hodnota činila podle Gandaloviče zhruba 0,24 procenta HND. K plnění kritéria se Česko zavázalo při vstupu do evropských organizací, dlouhodobě ale částka kolísala na 0,12 až 0,13 procenta HND.
Česká republika se opět věnovala šesti prioritním zemím rozvojové spolupráce, a to Bosně a Hercegovině, Etiopii, Gruzii, Kambodži, Moldavsku a Zambii. Projekty jsou pod administrací České rozvojové agentury, k dispozici je podle Gandaloviče zhruba 450 milionů korun ročně.
Například v jedné obci v Etiopii se vyvrtá studna, následně se voda rozvede do jednotlivých sídel a čeští pracovníci učí místní k organizaci prodeje vody a zajištění ekonomické návratnosti a údržby celého systému. Na školeních se podílí neziskové organizace, například Člověk v tísni. V témže regionu v Etiopii Česko pomáhá zavést učební osnovy oboru mechanik elektrických strojů. Studny a čerpadla budou potřebovat údržbu a je třeba, aby tam byli vyškolení mladí lidé, kteří tím pádem získají práci. Celé to získává nějaký ekonomický obsah, poznamenal Gandalovič.
Se zambijskou vládou se Česko snaží spolupracovat na územním plánování. Aby se přihlíželo k efektům klimatické změny a stanovovaly se třeba zóny speciálního hospodaření, řekl ředitel. Projekt financuje EU, Česko se na něm podílí svými prostředky. Projekt využívá nejmodernějších metod, satelitních snímků, počítačových simulací. Podílejí se na tom naše špičkové vysoké školy, řekl Gandalovič.
V Kambodži Česko uskutečnilo projekt včasného varování před povodněmi. Zafinancovali jsme instalaci hlásičů stavu malých toků, které jsou všechny propojeny do systému. Obyvatelé potom ve svých telefonech mají takovou aplikaci, která začne hlásit, že je povodeň, nebo že se může blížit, uvedl. Obecně jde podle Gandaloviče o projekty, které mají potenciál měnit celý systém v dané zemi.
Jedna z prioritních zemí, Gruzie, byla v poslední době terčem nejen české kritiky kvůli přijetí kontroverzního zákona o takzvaných zahraničních agentech. Ministerstvo zahraničí na konci května uvedlo, že zákon poškozuje gruzínskou demokracii a bude mít negativní dopad na přibližování země k EU.
Podle Gandaloviče ministerstvo aktuálně pokračování podpory Gruzie řeší. Své výtky se snaží dávat najevo spíše tamní politické reprezentaci, než aby zastavilo projekty. Dopadalo by to na obyvatele. V Gruzii má Česko projekty v sociální a zdravotní péči či v budování systémů ochrany přírody. Myslím, že je legitimní říct, že nás ta situace skutečně znepokojuje, že se to řeší i na úrovni Evropské unie, dodal ředitel.
Před několika lety také ministerstvo zřídilo program Afrika, státní rozpočet pro loňský a letošní rok pro něj ale nepočítal s žádnými prostředky. Dříve to bylo 100 milionů korun ročně. Resort nyní přesunul část peněz z vlastních zdrojů, oproti dřívějšku je částka ale méně než třetinová. Ministerstvo jedná o tom, aby se v rozpočtu na rok 2025 opět s programem počítalo.
Konkrétně na humanitární pomoc pak úřad vynakládá 165 milionů korun bez započtení programu pro Ukrajinu. Týká se rozvojového světa i blízkého okolí, což se týká zásahů při požárech, povodních či zemětřesení. Z celkové částky je vynaloženo zhruba 90 až 100 milionů na dotace pro neziskový sektor. Zbývající část se využívá na naléhavé humanitární situace.
Válka na Ukrajině je absolutní prioritou z pohledu humanitárních zásahů. Pomoc ale nemůže být na úkor ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen či Afrika, řekl ČTK Gandalovič.
Po ruské invazi v únoru 2022 začalo Česko prakticky ihned posílat humanitární pomoc. Rok 2022 byl trošku ad hoc, kdy jsme i od vlády museli žádat peníze navíc v našem rozpočtu, řekl Gandalovič. Od roku 2023 už Česko poskytuje pomoc v rámci tříletého programu, který má humanitární, stabilizační, rozvojovou i ekonomickou část. Ročně je na něj vyčleněno 500 milionů korun.
Ekonomická část programu se vzhledem k pokračující válce rozvíjí pomaleji, nicméně například 52 milionů korun ročně se vynakládá na rozvojové projekty. Ukrajincům například pomáhají zavádět moderní procesy správy lesů. Další projekt se týká posílení občanské společnosti na úrovni obcí a měst. Připravuje se projekt na podporu následné péče o veterány.
Humanitární pomoc se změnila velmi, nicméně nesmíme zapomenout na to, že to, co poskytujeme Ukrajině, není a nemůže být na úkor toho, co poskytujeme do ostatních krizových oblastí, jako je Sýrie, Jemen, Afrika, kde jsou uprchlické tábory a kde naše humanitární pomoc je také potřebná, uvedl Gandalovič.
V roce 2022 dosáhla výše humanitární pomoci Ukrajině téměř miliardy korun, od loňského roku je to čistě v humanitární a stabilizační oblasti 150 milionů korun ročně. Zhruba dvě třetiny činí dotační příspěvky pro neziskové organizace typu Člověk v tísni, Diakonie nebo ADRA, které samy na Ukrajině působí.
Například Člověk v tísni se podle něj snaží zapojovat místní ekonomiku. Když se třeba opravují domy lidí, kterým zasáhla bomba dům nebo mají nějaké jiné škody třeba po povodni, tak v podstatě platí služby místních malých firem. Tím pomáhají vnitřní, místní ekonomice, přiblížil Gandalovič. Za zásadní považuje také roli českých krajů. Téměř všechny poskytují Ruskem napadené zemi materiální pomoc, například starší sanitky či další zařízení pro zdravotní péči.
V poválečné obnově Ukrajiny se Česko zaměřuje na Dněpropetrovskou oblast, což mu ale nebrání podílet se i na projektech v jiném regionu. Pomoci může zejména v energetice, dopravě, ale i ve zdravotnictví. Cílem je se rekonstrukčních procesů na Ukrajině účastnit nejen za české peníze, ale i za finance z Evropské unie a od světových dárců.
Jedním z aktérů se stane Národní rozvojová banka, která by se měla zúčastnit druhého pilíře nástroje Evropské unie pro Ukrajinu. Jsou to investiční a záruční finanční prostředky, které banka potom použije pro poskytování záruk pro české subjekty, uvedl Gandalovič. České firmy by tak následně měly získat přístup k podstatně větším objemům v řádu stovek milionů korun na projekty v energetice, dopravě či zdravotnictví.
