Nominovaný Gurbanov je obránce lidských práv, politický aktivista a aktivní člen ázerbájdžánské občanské společnosti. Je spoluzakladatelem Institutu demokratické iniciativy (IDI) a Platformy třetí republiky. Byl zatčen v březnu 2024 ve vlně zatýkání zaměřených na novináře a aktivisty v zemi.

Machadovová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, která se zabývá odsuzováním porušování lidských práv ve své zemi a obranou demokracie a právního státu. Je spoluzakladatelkou venezuelské dobrovolnické občanské organizace Súmate.

Přední feministická aktivistka a právnička lidských práv v Gruzii Patarajová je od roku 2013 ředitelkou nevládní organizace Sapari, která se zaměřuje na práva žen a poskytuje podporu obětem násilí. Více než deset let se věnuje boji proti vraždám žen, sexuálnímu násilí na ženách a sexuálnímu obtěžování.

Kandidáti, které porota vybrala do finálové trojice, pocházejí z různých částí světa, z různého prostředí a jejich příběhy nasvěcují různé společenské a politické problémy. Všechny spojuje oddanost boji za lidská práva, demokracii a svobodu v jejich zemích, prohlásil krátce po vyhlášení jmen finalistů Milan Babík, ředitel Knihovny Václava Havla. Příběhy Akifa Gurbanova, Maríi Coriny Machadovové a Babuci Patarajové podle něj dávají boji za svobodu a demokracii konkrétní lidské obrysy, které jsou srozumitelné všem a v mnohém připomínají disidentský odkaz Václava Havla.

Knihovna Václava Havla uspořádá v Praze na počest laureáta mezinárodní konferenci ve středu 2. října 2024 v Pražské křižovatce.

Cena Václava Havla za lidská práva vyzdvihuje mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni. Je spojená s odměnou 60.000 eur (zhruba 1,5 milionu Kč). Od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Loni cenu získal Osman Kavala, turecký podnikatel, obránce lidských práv, filantrop a politický vězeň.

Vznik Ceny Václava Havla ohlásila Nadace Charty 77 společně s Knihovnou Václava Havla v prosinci 2011, po úmrtí bývalého českého a československého prezidenta. Obě instituce se na udělování ceny později dohodly s Parlamentním shromážděním Rady Evropy, které udělovalo svou cenu za lidská práva od roku 2007. Na letošní návrh ministerstva zahraničí, z jehož rozpočtu peníze poputují, bude česká vláda na cenu nadále přispívat 30.000 eur (asi 750.000 Kč) ročně.