Křivka se účastnil protirakouského, protinacistického i protikomunistického odboje. V roce 1951 byl na základě smyšlených udání popraven v brněnské káznici. Přispěl k tomu, že dnes můžeme žít ve svobodné a demokratické zemi. Byl jedním z těch, kteří se nebáli postavit proti tyranii a bezpráví, a to s vědomím, že riskuje svůj život. Jeho odvaha a víra ve spravedlnost nás dodnes inspirují a připomínají, jak vysokou cenu měla svoboda, kterou mnohdy považujeme za samozřejmost. Je naší povinností pečovat o odkaz takových osobností a předávat jejich hrdinské příběhy dalším generacím, řekl Kotík.

Odbojář se narodil v roce 1897. Do armády musel nastoupit v první světové válce jako voják rakousko-uherské armády. V roce 1918 však zběhl a do konce války usiloval o vznik odbojové skupiny proti Rakousku-Uhersku. Po vyhlášení Československa založil rodinu a chvíli žil pokojným životem. Ale opravdu jen chvíli. Po obsazení země nacisty působil v protinacistickém odboji a pomáhal převádět gestapem stíhané osoby přes hranice. Pro tuto činnost byl v dubnu 1940 zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích, připomněla Podivinská.

Křivkovi se nicméně podařilo uprchnout a přes Balkán se dostal do Francie a následně do Anglie, kde se stal členem osobní stráže československého prezidenta v exilu Edvarda Beneše. Po válce se Křivka vrátil do Československa. Neunikl však pozornosti komunistů, jejichž vliv ve společnosti sílil. Po únorovém převratu v roce 1948 měl podle pozdějších obvinění ze strany Státní bezpečnosti začít budovat odbojovou skupinu. V roce 1949 jej StB zatkla a o dva roky později byl popraven.

Ostatky rodina získala až po mnoha letech a mohla jej náležitě pohřbít. Náhrobek však v 70. letech zmizel. Předpokládáme, že s nástupem normalizace byla z politických důvodů odstraněna. Věříme, že osud dnes odhalené desky, nebude stejný. Věřme, že národ a hlavně mladá generace, která přijde po nás, bude mít rozum a nepodlehne pěkným slovům a slibům, dodal za Sdružení Paměť Miroslav Kasáček.