Nebezpečím z Ruska věnuje BIS jako v posledních letech velkou část své výroční zprávy. Podle kontrarozvědky se Rusko dlouhodobě snaží narušovat stabilitu a prosperitu evropských zemí. Je v jeho zájmu, aby občané Česka a celé EU nechovali důvěru v instituce, na kterých stojí demokratická společnost, uvedla BIS.
Rusko podle BIS pokračuje ve své snaze narušit jednotu Západu a zasévat svár mezi občany. Ve snaze oslabit soudržnost podporovatelů Ukrajiny začalo intenzivně využívat osoby bez přímého napojení na ruskou státní moc, kterým slibovalo peníze za páchání útoků na předem vytipované cíle, píše BIS. Kontrarozvědka s odkazem na platformu Telegram označuje tyto lidi za telegramové agenty.
Tyto osoby jsou rekrutovány mezi členy skupin organizovaného zločinu s vazbami na Rusko a jemu blízké země nebo na internetu prostřednictvím inzerátů nabízejících snadný výdělek za předem nespecifikovanou práci, píše BIS. Za úkol pak dostanou převoz osob, zásilek, focení či natáčení citlivých subjektů, ale třeba i žhářské útoky či jiné činy ohrožující životy civilistů.
V Česku šlo o případ zapálení autobusu v pražském depu Klíčov. Pražský městský soud před měsícem poslal na osm let do vězení pachatele útoku. Kolumbijce Andrese Alfonsa de la Hoz de la Cruz, který se přiznal, také vyhostil a uložil mu nahradit škodu zhruba 115.000 korun. Podle BIS muže zlákala finanční odměna nabízená na internetu. BIS odhalila a pomohla zastavit několik pokusů o sabotážní akce podobné té, která se odehrála v autobusovém depu na pražském Klíčově, uvedl šéf BIS Michal Koudelka.
Častým terčem náborářů jsou podle BIS ekonomicky slabí migranti ze zemí mimo EU nebo zemí, kde má Rusko vliv. Motivuje je vyhlídka na vysokou odměnu. Ruští zpravodajci při verbování používají prostředníky, takže si agenti ani nemusí uvědomovat, že pracují pro Rusko. Důležitý v jejich činnosti je psychologický efekt, který má vést k oslabení soudržnosti Západu, vyvolání strachu a nejistoty či podkopání důvěry ve vlastní stát, uvádí BIS.
Rusko podle BIS loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Praze. ČR vyhostila řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu.
Kvůli nedostatku zkušených příslušníků umístěných dlouhodobě v Česku využívaly ruské rozvědky pro některé úkoly i další spolupracovníky. Spolupráce s ruskými tajnými službami se prokázala u běloruské novinářky Natalie Sudliankové, kterou z toho důvodu kabinet letos v dubnu zařadil na vnitrostátní sankční seznam. Znamenalo to pro ni mimo jiné povinnost do 30 dnů opustit Česko.
Nekompromisní přístup v otázkách ruských špionážních kapacit pod diplomatickým krytím v Česku a obecně vůči osobám, které jsou ochotny spolupracovat s ruskými zpravodajskými službami, zůstává stěžejním úkolem, uvedla BIS.
Situace kolem migrace byla loni v Česku podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) stabilní. V republice bylo na konci loňského roku přes 390.000 osob se statusem dočasné ochrany, o rok dříve to bylo 375.000 lidí, na konci roku 2022 jich bylo 433.000. Další enormní migrační vlna z Ukrajiny do Česka hrozí podle kontrarozvědky pouze v případě, že by zkolabovala ukrajinská obrana a Rusku by se při jeho vojenské agresi podařilo významně prolomit frontovou linii.
BIS podle výroční zprávy rovněž sleduje dopady ruské agrese proti Ukrajině s ohledem na riziko využívání struktur organizovaného zločinu k subverzním akcím plánovaným ruskými zpravodajskými službami. Zapojení členů skupin organizovaného zločinu nebo jiných osob z kriminálního prostředí do sabotážních akcí nebylo zatím v Česku zaznamenáno, ale zkušenosti z ostatních zemí EU nebo Ukrajiny ukazují, že toto riziko je relevantní, stejně jako využitelnost členů těchto struktur pro vlivové operace Ruska namířené proti EU, píše BIS.
Ani loni neměla kontrarozvědka informace o zapojení představitelů organizovaného zločinu do nelegálního obchodu se zbraněmi z Ukrajiny. S ukončením válečného konfliktu se však z nelegálního obchodu se zbraněmi a vojenským materiálem z Ukrajiny může stát nový rizikový fenomén, uvádí BIS.
Kybernetická špionáž je podle Bezpečnostní informační služby (BIS) často pro získání zájmových informací efektivnější než tradiční metody špionáže. Takto získaných informací je víc než při běžných metodách, jsou také kvalitnější a přesnější. Elektronická zařízení jsou zneužívána většinou vzdáleně, fyzický přístup hrozí zejména při cestách do rizikových zemí, například do Číny. BIS proto ve výroční zprávě za rok 2024 doporučuje držet se bezpečnostních zásad, aby zařízení zneužita nebyla.
BIS loni obdobně jako v minulosti zaznamenala pokusy i úspěšné útoky na elektronická zařízení či sítě. Děje se tak například pomocí takzvaného phishingu, kdy se útočníci snaží podvodně získat hesla nebo další citlivé údaje. Zabývala se ale i získáváním poznatků o napadeném zařízení, ke kterému měl útočník dočasně fyzický přístup. K tomuto typu útoku zpravidla nedochází na českém území, ale v rizikových zemích, do kterých občan Česka přicestuje a stane se cílem zvýšeného zpravodajského zájmu, uvedla ve zprávě BIS.
Rizikové jsou podle služby zpravidla nedemokratické státy, které nejsou členy EU nebo NATO a zároveň disponují ofenzivními kybernetickými schopnostmi.
Jako typický příklad uvedla BIS pracovní návštěvu, při které hostící strana nastaví program tak, aby návštěvníci neměli dočasně přístup ke své osobní nebo pracovní elektronice, jako je notebook či telefon. Útočníci pak k zařízení získají přístup a mohou do něj nahrát škodlivý kód, aniž o tom jeho majitel ví. Vzhledem k tomu, že takto nahraný malware má především špionážní funkce, pravděpodobným účelem těchto aktivit je získání informační výhody do dalších obchodních, diplomatických nebo jiných jednání, uvedla kontrarozvědka.
BIS proto upozornila na to, aby se návštěvníci cizích zemí v souvislosti s především pracovními cestami drželi zásad, které riziko úspěšně provedené špionáže snižují. Před cestou doporučila pro pracovní záležitosti používání výhradně pracovního zařízení, důležité je také aktualizovat software. Používat by se podle BIS měla dlouhá hesla, služba také radí změnit hesla na zařízeních a účtech před a po pracovní cestě. Možností je podle kontrarozvědky i použití dočasného mobilního zařízení, které návštěvník použije pouze v rizikové destinaci.
Během cesty by návštěvník měl mimo jiné pravidelně restartovat telefon, vypnout bluetooth a nepřipojovat se k sítím wi-fi. Při cestování by také neměl stahovat a instalovat aplikace, neměl by používat kabely či zařízení třetích stran. BIS radí nevkládat do notebooku cizí USB disky nebo své USB disky do cizích počítačů. Pozornost je podle služby nutné věnovat neočekávaným a zvláštním upozorněním. Taková oznámení mohou indikovat kybernetický útok, uvedla BIS.
Návštěvník rizikové země by podle kontrarozvědky také neměl svá zařízení opouštět a pokud musí, měl by je nechat například u kolegy. Pokud to není možné, zařízení vypněte, dejte ho do těsnicího sáčku a uložte nejlépe do trezoru, ke kterému máte klíč, doporučila BIS.
Některé české firmy se snaží hledat cesty, jak do Ruska dodat zboží, na které dopadají mezinárodní sankce. Dodávky se k ruským klientům snaží dopravit nejčastěji reexportem přes členské země Eurasijské hospodářské unie, případně přes Čínu, napsala ve své výroční zprávě za loňský rok Bezpečnostní informační služba (BIS). Sankce podle kontrarozvědky nemohou zabránit všem dodávkám, ale mají význam už proto, že Rusku způsobují náklady kvůli potřebě hledat, jak si zboží opatřit skrytě a delšími cestami.
Hlavními podporovateli ruské válečné produkce jsou Čína, Írán a KLDR, uvedla BIS. Rusku se podle zpravodajců navzdory prohlášením tamních představitelů nedaří nahradit dovoz západního zboží domácí výrobou v řadě oblastí, jde mimo jiné o výrobu zbraňových systémů. Snahy Ruska získávat sankcionované zboží z Česka proto pokračovaly i v roce 2024, píše BIS.
Ruské podniky před invazí na Ukrajinu v roce 2022 historicky patřily k významným odběratelům českého zboží, uvádí tajná služba. Řada českých výrobců nastalou změnu geopolitické situace akceptovala a našla si odběratele v jiných teritoriích. Některé české firmy se nicméně nadále snažily najít cesty, jak své zboží klientům v Rusku dodat, uvedla BIS.
Kontrarozvědka se tak zabývala konkrétním případem, kdy český výrobce vývozy do Ruska přesměroval nejprve do země Eurasijské hospodářské unie a následně do Číny. Eurasijská ekonomická unie sdružuje Rusko a některé další postsovětské země - Bělorusko, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán. Západ po ruské invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, uvalil na Rusko řadu sankcí, které mají mimo jiné zabránit dodávkám vybavení a technologií pro vojenský průmysl.
Ministerstvo průmyslu ve středu uvedlo, že vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země.
Schopnost Ruska pokračovat v agresivní válce na Ukrajině podle BIS do značné míry závisí na přístupu Číny. Rusko totiž od ní získává významný podíl součástek, které jsou klíčové pro výrobu jeho zbraňových systémů. Závisí také na dodávkách svých dalších podporovatelů, jako jsou Írán a KLDR.
Představitelé některých energetických společností v Česku využívají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) nadstandardní kontakty a vazby na zástupce státu, díky čemuž získávají ze státních organizací interní informace. Ty pak využívají k prosazování svých zájmů, postup někdy koordinují i s dalšími firmami v daném sektoru. BIS to dnes uvedla ve výroční zprávě za loňský rok. Kontrarozvědka také zaznamenala klientelismus ve zdravotnictví, netransparentním jednáním podle ní vzniká prostor pro korupci.
Schopnost některých soukromých společností prosazovat své zájmy ve vztahu ke státu byla podle BIS prostoupena mnoha sektory ekonomiky. Spojujícími prvky byly klientelismus a úzké vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem, které v mnoha případech podle kontrarozvědky představovaly zjevný střet zájmů.
Energetický sektor byl podle BIS loni - stejně jako v předchozích letech - jedním z hlavních cílů soukromých společností. V oblasti energetiky se totiž nachází významné projekty, jde také o silně regulovanou oblast, kde na nastavení parametrů závisí míra zisku aktérů. V neposlední řadě se v tomto odvětví přerozdělují značné prostředky z dotací či podpor, uvedla BIS.
Případy klientelismu zaznamenala kontrarozvědka i ve zdravotnictví. Ačkoli šlo oproti energetice o případy s nižším možným dopadem na veřejné finance, bylo jich více. Podle BIS k netransparentnímu jednání dochází dlouhodobě u různých subjektů ve zdravotnictví, jako jsou například zdravotní pojišťovny, farmaceutické společnosti nebo vrcholní představitelé nemocnic.V situaci, kdy jsou v řídících pozicích silné osobnosti, dochází v některých případech ke kumulaci vlivu těchto osob a jeho zneužívání pro vlastní prospěch nebo zvýhodnění jiného soukromého subjektu s úzkou vazbou na tyto osoby, popsala ve výroční zprávě BIS.
Příkladem může být podle kontrarozvědky zrychlené vyřizování požadavků preferovaných subjektů nebo vycházení vstříc farmaceutickým společnostem. To vytváří prostor pro neefektivní nakládání s veřejnými prostředky, či přímo korupci, upozorňuje BIS. Motivem ale podle služby nemusí být jen finanční profit, cílem může být také udržování výhodných kontaktů a vazeb.
Nevyhovující stav IT infrastruktury v Česku se podle BIS týká některých strategicky významných informačních systémů či projektů. Příčinou tohoto stavu byla například několikaletá nečinnost vedení konkrétní instituce, kdy docházelo k oddalování přijetí klíčového rozhodnutí o budoucí podobě informačního systému a výběru způsobu realizace, popsala BIS.
Při dokončení potřebné infrastruktury pak mohlo u zakázek z oblasti informačních a komunikačních technologií docházet ke zpoždění, které například ohrožovalo získání předpokládané dotace, případně vyvolalo časový tlak. Ten zvyšuje riziko, že bude vybrán nevhodný postup.
Neschopnost připravit včas zakázku podle BIS vedla i k situaci, kdy zástupce státního subjektu požadoval po potenciálních dodavatelích, aby se podíleli na zpracování zadávací dokumentace. To ale takovým subjektům poskytlo konkurenční výhodu. Zmíněné jevy jsou často provázeny nedostatečným či zavádějícím informováním odpovědných zástupců státu, kteří pak nemohou plně vykonávat svou kontrolní funkci, doplnila BIS.
