Financování nepedagogů bylo v uplynulých měsících předmětem sporů i ohledně státního rozpočtu na příští rok. Proti převedení na obce a kraje se postavilo Sdružení místních samospráv, za rizikový považují převod školské odbory. Bek se počátkem prosince zaručil za to, že zamýšlený krok se neuskuteční bez navýšení příjmů zřizovatelů škol, tedy obcí a krajů. Pokud by se nepodařilo záměr prosadit v termínu od příštího září, ale od roku 2026, bude podle ministra vláda schopna doplatit čtyři měsíce prodlevy.

Sněmovna v listopadu schválila novelu vysokoškolského zákona, která upravuje podmínky studia doktorandů včetně jejich lepšího ohodnocení. Mění také postavení akreditačního úřadu, který má být nově samostatnou právnickou osobou s větší nezávislostí na ministerstvu školství. Úřad by měl nově akreditovat i programy vyšších odborných škol.

Zástupci vysokých škol se obávají přechodu působnosti ze stávajícího Národního akreditačního úřadu na nový. Přerušení činnosti úřadu by podle nich mohlo ohrozit studijní programy, kterým končí akreditace. Podle ministerstva školství není obava, že schválená podoba novely zákona může paralyzovat vydávání akreditací, opodstatněná.

Ve Sněmovně je i novela školského zákona, která zavádí například pravidla pro působení školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. Přinést by měla také možnost poslat více peněz například školám, které se věnují sociálně znevýhodněným dětem. Podle návrhu by vláda také mohla regulovat tempo růstu pozic v regionálním školství.