Normy nového stavebního zákona a podmínky ÚOHS jsou podle Bartoše důvodem, proč některé funkce 'haprují'. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) si nyní podle Bartoše dává za cíl rozvíjet funkcionality v reálném čase a dodat je tak, aby ulevily zátěži na úřadech. Zároveň se pracuje také na tom, aby byly systémy přehlednější.

Data extrahované ze systému ale podle něj vykazují pozitivní trend. K pondělku bylo podáno téměř 20.000 žádostí. Úředníci pak začali pracovat s více žádostmi, a to s 23.000. Důvodem je, že pracovníci úřadů zpracovávají také žádosti podané původním způsobem, tedy papírovou formou, nebo žádostmi podanými přes datové schránky. V ISSŘ je v současnosti 72.000 dokumentů. Zahájeno bylo zhruba 14.700 řízení a 2900 z nich bylo dokončeno. Zapojeno v systému digitalizace stavebního řízení je dnes 665 stavebních úřadů, což podle Bartoše představuje přes 99 procent v ČR. Zbylé půl procento nebo 0,7 procenta jsou pak úřady, které v tuto chvíli nemají žádného zaměstnance.

Digitalizace stavebního řízení začala platit od 1. července letošního roku. Od spuštění ji provázejí potíže, ministerstvo ale dlouhodobě uvádí, že na jejich odstranění pracuje. MMR chtělo systémy digitalizace stavebního řízení dodávat modulárně, tedy po částech, nikoliv vcelku, jak plánoval dříve resort pod vedením Kláry Dostálové (ANO). MMR dříve zveřejnilo harmonogramy, které aktualizuje a vypisuje v nich, jaké změny by v daném období do konce letošního roku chtělo do systému dodat.

Máme jasný plán pro nasazení dalších funkcionalit, sdělil Bartoš a dodal, že se systém podařilo pořídit o miliardu levněji, než předpokládaly původní plány z doby vlády hnutí ANO, což se podle něj zřejmě neodpouští. Uvedl také, že do zřízení digitalizace chyběla data, která by umožnila rozluštit, kde se zadrhl povolovací proces. Děláme věci, které nejsou snadné, ale které jsou potřebné, dodal. Zároveň se podle něj jedná o největší projekt digitalizace od revoluce, a nikdo neměl dříve odvahu se do něj pustit. Podle ministra pro místní rozvoj ho všichni lidově řečeno vysrabili.

Některé nedostatky nevykazují pouze ISSŘ využívaný úředníky a portál stavebníka, přes který podávají žádosti stavebníci a projektanti, ale také Národní geoportál územního plánování (NGÚP). Jde o systém, který byl také spuštěný k 1. červenci. Jeho úkolem je poskytovat pořizovatelům územně plánovací dokumentace, úložiště dat a procesní podporu. Některé funkce ale dodavatel nedoplnil podle Bartoše v požadovaném rozsahu a dodání funkcí má v současnosti měsíční skluz. Problém byl podle ministra s jedním ze subdodavatelů systému, který pro hlavního dodavatele pracuje. MMR ale jako zadavatel do těchto vztahů nesmí vstupovat, a systém tak byl akceptován s výhradami. V září a říjnu by se do systému měly doplnit některé evidence, které jsou v současnosti řešené jako seznamy ve veřejné části NGÚP a na stránkách krajů. Dále se ale budou dodávat také další nástroje pro územní rozvoj.