Vláda na konci září poslala do Sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Mezitím ale skončilo volební období, nová Sněmovna se návrhem už nemůže zabývat. Pokud nechce vláda pracovat a rozpočet předložit znovu, Babiš důrazně požádal, aby vznikající kabinet mohl rozpočet řešit s vrchním ředitelem rozpočtové sekce ministerstva financí Karlem Tyllem. Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek, uvedl Babiš.
Současná vláda nevidí k opětovnému předložení návrhu rozpočtu důvod, když s ním formující se nová koalice nesouhlasí. Projednávání rozpočtu by se tím neurychlilo, protože budoucí vláda by stejně chtěla návrh zásadně přepracovat. Podle Fialy má nová koalice prostor sestavit si vlastní rozpočet, jaký považuje za správný.
Babiš uvedl, že dosluhující kabinet má podle rozpočtových pravidel povinnost rozpočet předložit znovu. Při případné spolupráci s Tyllem by chtěla vznikající vláda hledat hlavně způsob, jak dostat do kapitoly ministerstva dopravy 30 miliard korun změnami v jednotlivých kapitolách. Upozorňuji vás, že vznikají potenciálně škody. Je absolutně nezodpovědné, že to odmítáte, je to skandální, protizákonné, byl bych nerad, abychom skutečně podali trestní oznámení, vzkázal Babiš nynější vládě.
Šéf ANO v souvislosti s porušením zákona poukázal na osmý paragraf rozpočtových pravidel, který upravuje proces vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu. Ustanovení odkazuje na jednací řád Sněmovny, podle kterého má vláda předložit návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí katedry finančního práva fakulty Radim Boháč ČTK sdělil, že podle jeho osobního odborného názoru by vláda nové Sněmovně návrh poslat měla. Zákon o jednacím řádu nepředpokládá, že po předložení návrhu skončí funkční období Poslanecké sněmovny. Je to neblahý důsledek předčasného konce funkčního období Sněmovny v roce 2013, kdy se Sněmovna sama rozpustila, a nutno podotknout, že začátek funkčního období v říjnu není z hlediska rozpočtového vůbec vhodný, uvedl.
Striktně formálním výkladem lze dojít k závěru, že vláda má povinnost předložit návrh do 30. září, což splnila vůči předchozí Sněmovně, a povinnost předložit návrh znovu nové Sněmovně nemá, dodal Boháč. Nicméně domnívám se, že je třeba ptát se, co je smyslem uvedeného ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle mého názoru cílem je, aby návrh zákona o státním rozpočtu byl předložen včas, aby mohl být do začátku rozpočtového roku schválen a nenastalo rozpočtové provizorium, uvedl.
Je to pouze vláda, kdo může návrh zákona o státním rozpočtu předložit, odkázal Boháč na článek 42 Ústavy. S ohledem na to se domnívám, že uvedené ustanovení lze vyložit tak, že vláda by měla předložit návrh zákona o státním rozpočtu i nové Sněmovně, respektive předsedovi nové Sněmovny, tak, aby mohl být naplněn uvedený cíl zákona, tedy přijetí zákona o státním rozpočtu před začátkem rozpočtového roku, dodal.
Česko velmi pravděpodobně příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, protože se zřejmě nepodaří do konce roku státní rozpočet projednat. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku. Země byla naposledy v rozpočtovém provizoriu na počátku roku 2022, kdy nově vzniklá Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího Babišova kabinetu a vypracovala si vlastní. Provizorium tehdy trvalo do března.
Prezident Petr Pavel by považoval za solidní nenechávat debatu o rozpočtu na příští rok na pozdější dobu. V souvislosti se sporem mezi končící vládou a hnutím ANO jako vítězem sněmovních voleb upozornil na riziko rozpočtového provizoria. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes uvedl, že vláda Petra Fialy (ODS) poruší zákon a může způsobit škody, pokud opakovaně nepředloží návrh státního rozpočtu na příští rok. Podle Fialy má nová koalice prostor sestavit si vlastní rozpočet, jaký považuje za správný.
Vnímal bych jako solidní, aby o tom rozpočtu, pokud se v něm objeví závažné problémy, a od ekonomů, kterých si vážím, slyším, že to tak je, aby se o tom návrhu jednalo, uvedl dnes prezident v Lounech. Doplnil, že čím déle bude debata odkládána, tím větší bude riziko rozpočtového provizoria.
Vláda na konci září poslala do Sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Mezitím ale skončilo volební období, nová Sněmovna se návrhem už nemůže zabývat. Pokud nechce vláda pracovat a rozpočet předložit znovu, Babiš důrazně požádal, aby vznikající kabinet mohl rozpočet řešit s vrchním ředitelem rozpočtové sekce ministerstva financí Karlem Tyllem. Žádný zákon o rozpočtové odpovědnosti měnit nebudeme, nebudeme měnit ani schodek, uvedl Babiš. Současná vláda nevidí k opětovnému předložení návrhu rozpočtu důvod, když s ním formující se nová koalice nesouhlasí. Tvrdí, že projednávání rozpočtu by se tím neurychlilo, protože budoucí vláda by stejně chtěla návrh zásadně přepracovat.
Podle lídrů ANO je velmi pravděpodobné, že Česko příští rok zahájí v rozpočtovém provizoriu, protože se do konce roku státní rozpočet projednat nepodaří. V takové situaci by byl měsíční limit výdajů stanoven na jednu dvanáctinu celkových ročních výdajů letošního roku. Země byla naposledy v rozpočtovém provizoriu na počátku roku 2022, kdy nově vzniklá Fialova vláda nepřijala návrh rozpočtu předchozího Babišova kabinetu a vypracovala si vlastní. Provizorium tehdy trvalo do března.
Současná vláda nevidí důvod opětovně předkládat do Sněmovny návrh státního rozpočtu na příští rok, když s ním formující se nová koalice nesouhlasí. Projednávání rozpočtu by se tím neurychlilo, protože budoucí vláda by stejně chtěla návrh zásadně přepracovat, uvedli při příchodu na jednání kabinetu ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) má nová koalice prostor sestavit si vlastní rozpočet, jaký považuje za správný.
Vláda už na konci září poslala do Sněmovny návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun po letos plánovaných 241 miliardách korun. Mezitím ale skončilo volební období poslanců, takže nová Sněmovna se návrhem už nemůže zabývat. Minulé kabinety v podobné situaci posílaly shodný návrh rozpočtu do Sněmovny ještě jednou po volbách.
Podle Fialy politici, které nyní jednají o vzniku vlády, po celou dobu volební kampaně návrh státního rozpočtu kritizovali. Nyní mají prostor, a je to tak správně, aby předložili rozpočet takový, jaký považují za dobrý, řekl premiér na tiskové konferenci. Pokud by nová vláda chtěla využít návrh připravený současným kabinetem, může ho podle Fialy sama schválit a poslat do Sněmovny.
Také Válek nevidí důvod rozpočet znovu předkládat. Je to logické. Rozpočet musí vždy sestavovat vláda, která bude mít v Poslanecké sněmovně většinu, řekl. Podle něj by opětovné poslání návrhu mělo smysl jen tehdy, kdyby nově vznikající vláda chtěla jednat o podobě rozpočtu, který by vycházel z předlohy současného kabinetu.
Podobně se vyjádřil i Hladík. Poslat (návrh) do nové Sněmovny nedává smysl za předpokladu, že nově vznikající koalice říká, že to celé přepíše, přijde s úplně novým rozpočtem, řekl ministr.
Hladík také zdůraznil, že poslání návrhu, který by nová sněmovní většina odmítla, by rozpočtový proces nijak neurychlilo. Kdyby nová koalice řekla, že je připravena jednat o rozpočtu a schválit ho do konce roku, aby nebylo rozpočtové provizorium, tak to uděláme. Ale oni řekli ne, my ten rozpočet stejně nevezmeme, uvedl.
Znovu poslat rozpočet do Sněmovny už dříve odmítli ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). I oni argumentovali tím, že nová sněmovní většina dává předem najevo, že návrh schválit nechce.
