Školní jídelny měly původně vařit podle nových pravidel, které mají vést děti ke zdravější stravě, od loňského září. Povinnost byla ale už minulou vládou Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN zmírněna, první rok tak mohou změny jen testovat a povinně měly podle nových pravidel vařit od září 2026. Dnes se proto nad vyhláškou sešli ministři školství, zdravotnictví, sportu, její autoři ze Státního zdravotního ústavu i její odpůrci.

Ten návrh zatím je odložení na září 2027, ale není to odsouhlaseno koalicí, řekl dnes Babiš. Hlavní kritérium je, kolik toho naše děti snědí. Jestli skutečně vyhláška odráží to, že děti nechají prázdný talíř, dodal. Na zdravou výživu by se pak podle něho kvůli rostoucímu podílu obézních lidí v populaci měly zaměřit také nemocnice nebo domovy pro seniory.

Navrhované změny připravil Státní zdravotní ústav (SZÚ) zřizovaný ministerstvem zdravotnictví, kontrolu dodržování vyhlášky pak mají na starosti krajské hygienické stanice. Zavázali jsme se, že budeme poskytovat maximální informační a metodickou podporu pro jídelny. Chápeme, že je to nové, a rozumíme tomu, že není vždy snadné se na to adaptovat, řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Podle něj má na to dalších 150 lidí vyhrazeno také ministerstvo školství.

Podle návrhu mají jídelny nově servírovat například méně brambor a omezit by se měly sladké nápoje. Snížit by se měly průměrné porce masa, protože nově se do jeho váhy nepočítají kosti, naopak mírně přibýt by v jídelníčku mělo ryb či luštěnin. Podle SZÚ se zásadně mění hlavně to, jak se jednotlivé složky do doporučených dávek započítávají. Dříve bylo například možné sladký džus či sirup započítat jako váhu ovoce a použitý kečup jako plnou dávku zeleniny.

Se změnami stravování ve školních jídelnách souhlasí například Unie rodičů, Svaz měst a obcí nebo některá sdružení lékařů, například dětských či zubních. Jedna asociace jídelen je také pro, druhá je naopak proti navrženým změnám. Vadí také Potravinářské komoře nebo školským odborům, vyplývá z jejich vyjádření pro média. Obě strany si proto nechaly vypracovat průzkumy, které jejich argumenty potvrzují. Vznikla také petice proti novele vyhlášky i výzva za její zachování.

Psychiatrické nemocnice zřizované ministerstvem zdravotnictví (MZd) potřebují investice za 2,7 miliardy korun. Mají dohromady více než 3700 lůžek. Po prvním jednání vládní Rady pro duševní zdraví to řekl premiér Babiš. Oznámil také, že národní koordinátorkou politiky duševního zdraví byla jmenovaná psychiatrička Dita Protopopová a na úřadě vlády vznikl nový odbor politiky duševního zdraví.

Ministerstvo zřizuje 15 psychiatrických nemocnic, celkově mají podle premiéra 3791 lůžek. Potřeba investic je velká, je to v celkové výši 2,7 miliardy korun. Tento rok je tam 160 milionů korun, které budou použité na projekty, uvedl Babiš.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se v minulých letech investovalo hlavně do psychiatrických klinik fakultních nemocnic. Teď se musíme zaměřit na psychiatrické nemocnice, v některých případech budeme muset postavit i nové, uvedl. Například pro dětskou psychiatrickou nemocnici v Lounech by podle něj měla vzniknout nová budova místo nevyhovujícího pronájmu na sousedním pozemku. Získat peníze pro dětskou psychiatrii chce i z dalšího období evropských fondů.

Podle Babiše center duševního zdraví, která se komunitní péči věnují, vznikne dalších 26 k současným 32. Původním plánem bylo, aby bylo nejméně jedno v každém okrese.

Lidí s duševními problémy dlouhodobě přibývá. Situace se bohužel zhoršuje napříč populací a zejména u dětské a adolescentní populace, prohlásil Vojtěch. Dětských psychiatrických lůžek je podle dřívějších informací 559, od roku 2017 kapacita klesla. Podle odborníků je třeba asi o 300 víc.

Podle Protopopové bude kromě péče o děti prioritou také rychlá dostupnost krizové péče. Potřebujeme také mnohem více rozšířit služby v komunitě, které zajistí to, že lidé nevypadnou ze života, nebudou dlouho hospitalizováni a nebudou se obtížně vracet do své běžné reality, uvedla.

Protopopová byla spojována s údajnou kauzou zavlečení Babišova syna Andreje na Krym v roce 2017. Policie však později případ odložila. Nešlo o podezření z trestného činu, věc nebyla vyhodnocena ani jako přestupek. Protopopová byla ošetřující lékařkou Babišova syna a vystavila posudek o jeho zdraví. Lékařčin manžel Petr se mezi létem 2015 a začátkem roku 2018 o Andreje Babiše mladšího staral.

Na pozici tajemnice národní vládní rady pro duševní zdraví skončila Protopopová krátce před sněmovními volbami roku 2021. Babišův syn ji tehdy několikrát na twitteru obvinil z toho, že jej poškodila. Protopopová byla v minulosti také Babišovou poradkyní na ministerstvu financí, v listopadu 2018 po propuknutí kauzy kolem Babišova syna odešla na vlastní žádost z Národního ústavu duševního zdraví. V té době už pracovala na ministerstvu zdravotnictví. V roce 2017 neúspěšně kandidovala za hnutí ANO do Sněmovny.

Psychiatrů je v ČR zhruba 1300, pro děti asi 160. Velká část z nich je v důchodovém nebo předdůchodovém věku. Podle Vojtěcha bude jeho úřad podporovat kroky, které umožní vzdělávat v oboru více lékařů. Nově může mít jeden školitel až šest školenců. Potřebujeme i více školitelů. Chceme, aby jimi mohli být už lékaři po atestaci, dodal.