Za dvoutýdenní pobyt mohou podle Sedláčka rodiče zaplatit od 3500 do 16.000 korun, pobyty v zahraničí mohou přesáhnout i 20.000 korun, řekl. Například skautský stanový tábor vyjde v průměru za jeden týden do 2500 korun, to je odhadem o 200 až 300 Kč víc než loni, uvedl Sedláček.

Zájem o letní tábory je podle předsedy Asociace dětské rekreace Miroslava Topinky stejný jako loni. Jen se posunula poptávka od pobytů v ČR ve prospěch táborů u moře, uvedl. I podle Sedláčka zájem o tábory neopadá, ačkoliv se zkracují z dříve běžných tří týdnů na deset až 14 dní, většinou kvůli možnostem vedoucích. Na vzestupu jsou podle něj příměstské tábory, zájem o ně za poslední dva roky stoupl téměř o třetinu.

Polovina táborů z toho celkového počtu jsou klasické, jaké je známe z doby našeho dětství, to znamená, odehrávají se ve stanu nebo v chatkách. Ta druhá polovina jsou tábory luxusnější, s ubytováním v budově. Nebo jsou to tábory v zahraničí, uvedl Sedláček.

Zájem dětí podle něj zůstává stejný, chtějí zážitek s kamarády v přírodě. U příměstských táborů jsou podle Sedláčka oblíbené třeba badatelské, cukrářské, technické, přírodovědné tábory či tábory v zoologických zahradách.

Problém s nedostatkem vedoucích je podle Sedláčka každoročně hlavně u táborů, na kterých jsou vedoucími dobrovolníci. Jejich zapojení ale napomáhá možnost čerpat pracovní volno až pět pracovních dní. Podmínkou je, že se lidé celoročně věnují práci s dětmi, uvedl. Podle Topinky jsou lidé na táboře tím nejdražším, zejména pak kuchaři. Těch je podle něj obecně nedostatek, ne každý je zároveň ochotný vařit na táboře.

Konání táborů v jednotlivých krajích zůstává i nadále stabilní. Nejoblíbenějšími lokalitami jsou Jihočeský kraj a Vysočina. Naopak nejméně táborů je pořádáno v Karlovarském kraji a Ústeckém kraji, uvedl Sedláček.

Analýza ČRDM podle něj ukazuje, že téměř polovina pořadatelů táborů vůbec nepovoluje využívání například mobilů nebo tabletů, a to ani ve volném čase. Dalších 39 procent čas s digitálními zařízeními alespoň částečně omezuje, uvedl. Tábory, na kterých se bydlí v budovách, dovolují používání mobilů či tabletů častěji. Ve volném čase může mobily bez omezení používat 20 procent dětí ubytovaných v budovách a 12 procent ve stanech, dodal Sedláček.