Archeologové letos pracovali v Kateřinské jeskyni pět dnů v červnu pod vedením Ivany Vostrovské z katedry historie filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V sondách Ledové chodby jsme nalezli další kosti pleistocenních zvířat (tj. ze starších čtvrtohor), převážně medvědů. V Bezejmenné chodbě se našla stejně jako loni pravěká a středověká keramika, doplnil Zajíček.

Jeskyně skrývá také další středověké nálezy. Bezejmennou chodbu začali odborníci prozkoumávat loni v srpnu a našli velké množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Hojně se vyskytl také plechový odpad po výrobě, který dokládá existenci středověké penězokazecké dílny z konce 14. nebo z 15. století. Mimo sondy bylo letos nalezeno v Ledové chodbě pomoci detektoru kovu několik dalších stříbrných nepovedených mincí, střížků, tedy opět doklad penězokazecké dílny. V Bezejmenné chodbě se našlo množství střížků a hlavně celé zmačkané plechy s otvory po mincích – což je ojedinělé, popsal Zajíček.

Nález tohoto typu v jeskyni je po Čertově díře na Kotouči u Štramberku teprve druhý na celé Moravě. V Čechách je jeskynní penězokazecká dílna známa z Koněpruských jeskyní v Českém krasu. Penězokazectví bylo ve středověku stejně závažné jako hrdelní zločiny a dopadení pachatelé byli odsouzeni k brutálnímu mučení a trestu smrti, uvedl Zajíček.

Velký nález se uskutečnil v Kateřinské jeskyni před čtyřmi lety. Šlo o nejstarší pozůstatky kreseb na území Česka. Abstraktní obrazce z čar a teček, takzvanou epigrafiku, lidé podle odborníků vytvořili před 7200 lety.

Kateřinská jeskyně je jedna z pěti zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu. Nachází se v Suchém žlebu nedaleko Punkevní jeskyně a Hlavní dóm je největší podzemní prostor v Moravském krasu, kam se mohou turisté dostat. Jeskyně, ale i další místa jsou v této oblasti cennými archeologickými lokalitami s množstvím archeologických nálezů, které začali odborníci odkrývat již v předminulém století.