Je podstatné upozornit na to, že lidé bez domova či se zkušeností s bezdomovectvím umírají předčasně a zbytečně. Pokud by měli bydlení a nějakou podporu nejen sociálních služeb a zdravotnictví, ale i od společnosti, tak by se dožívali o 16 i 20 let déle. To, že to ignorujeme a jsme lhostejní, nás stojí jako společnost hodně. Nejen ztráty na lidských životech, ale bezdomovectví je pro společnost velmi drahé, řekla ČTK šéfka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
Autoři vycházeli z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z let 2010 až 2022. Využili údaje o 6282 zemřelých s diagnózou Z59 či Z59.1 pro pacienty, kteří aspoň jednou v životě měli zkušenost s bezdomovectvím a nedostatečným bydlením. Celkem tento kód získalo 14.449 osob. Dodatečně se analytici pak zaměřili i na situaci v letech 2023 a 2024. Zaznamenali dalších 1447 úmrtí. Údaje jsou spíš minimální, jejich evidování a přidělování kódu není úplně systematické, podotkl analytik platformy Dmitrii Shabalin.
Celkem 87 procent sledovaných byli muži, 13 procent ženy. Na podchlazení umírají lidé se zkušeností s bezdomovectvím 34krát častěji. Častější jsou nemoci jater a žaludku kvůli stravě a alkoholu, dýchacích cest kvůli zápalu plic a infekcím i psychiatrické příčiny. Alkohol byl přímo za 12 procenty úmrtí, v Česku jinak může za necelá dvě procenta. V průměru žijí lidé s diagnózou Z59 o 16 let méně. V Praze umírají dřív průměrně o 21 let. Na ulici či venku zemřelo 13,5 procenta sledovaných. Mezi lidmi do 45 let to byl pak každý čtvrtý. Rizikovější jsou podzim a zima.
Pracujeme s daty, která má stát dlouhodobě k dispozici. Chtěli jsme téma otevřít a ministerstvům práce a zdravotnictví ukázat, že je tu problém, který výrazně zkracuje život. Kdyby tu bylo nějaké takové onemocnění, které takto výrazně život zkracuje, byla by každý týden tiskovka a považovalo by se to za epidemii. Tady se to přehlíží, uvedl Petr Schovánek z platformy. Podotkl, že letos zemřelo kvůli bezdomovectví a mrazu víc lidí než po tornádu na Moravě či předloňských povodních.
Podle šéfa Armády spásy Jana Františka Krupy je řešením fungující systém dávek, sociální a zdravotní služby i dostupné bydlení. Byt se teď podaří získat jen jednotkám procent zájemců v tísni. Iva Kuchyňková z Charity ČR uvedla, že pro potřebné chybí i azylové domy. Dodala, že v Praze se na charitní azylové ubytování čeká i rok. Podle Kuchyňkové situaci komplikují nízké české výdělky v některých profesích, které někdy ani s dávkami náklady na běžné bydlení nepokryjí.
Dostat člověka z ulice je mnohem dražší než ho udržet v bydlení. Každou chvíli nějaký politik přijde s myšlenkou kriminalizace, vyvezení za město, restrikcemi. Vše je ale mnohem dražší než sociální práce, řekl Krupa.
V Česku platí od letoška zákon o podpoře v bydlení, prosadila ho minulá vláda. Opatření měla fungovat od července. Kabinet ANO, SPD a Motoristů schválil odložení na září. Do té doby by se mohlo poskytovat jen poradenství, ale jen omezenému okruhu zájemců. Podle ministerstva pro místní rozvoj je odklad nezbytný kvůli úsporám a nalezení shody na podobě podpory bydlení. Zástupci organizací to kritizují. Chtějí s ministry jednat.
